Vítejte na mém blogu Usmívající se

Srpen 2017

Útěk

22. srpna 2017 v 17:04 | Veru Kučerová
"Jsou tu! Co budeme dělat?!" zeptala jsem se vyděšeně. Hrobové ticho náhle prolomil můj bratr Jace. "Utíkej!" Chtěla jsem něco doplnit, ale než jsem se nadála, tak byl Jace fuč a po chvilce i já.

***

"Jaci! Já už nemůžu! Nemůžeme se někde zastavit?!" Jace sice vyslyšel mou prosbu, ale ne podle mých očekávání. "Hřbitov? Vážně?!" zeptala jsem se ironicky. Jace si jen sedl k nějakému hrobu a odpočíval. Když tam tak v klidu seděl, nezbývalo mi nic jiného, než si sednout naproti.


V sedě jsem si pečlivě prohlížela okolí. Nahlas jsem řekla něco, co vlastně mělo zůstat v mé hlavě. "Hm...vypadá to, že tu nikdo není...stejně se mi tu nelíbí. Chci domů." Jace se na mě jen podíval a odsekl: "Domů nemůžeme. Musíme tu zůstat přes noc." - "COŽE??" zvedla jsem se a vyděšeně zakřičela. Opět jsem se ohlédla, naklonila se k němu a řekla: "To jako zůstat tady?!" U toho jsem dělala ošklebky. Jace jen přikývl a už si uveleboval.

Celou noc jsem nespala. Bylo 5 hodin ráno a já se stále rozhlížela. Když jsem se to chystala vzdát, tak jsem zahlédla stíny. Spoustu stínů. A pak jsem je uviděla! Ten bílý plášť, co měli na sobě, mě děsil ze všeho nejvíce. Pomyslela jsem si: "takže to jsou duchové, ale jdou vidět?!" Pokrčila jsem rameny a zdrhla. Řekla jsem si, že se pro Jace pokusím později vrátit. Už bylo 9 hodin a já stále na útěku. Doběhla jsem doprostřed lesa a uviděla chatku se světlem. Přemýšlela jsem, zda tam jít či ne. Nakonec jsem tam nešla a otočila svůj směr, běžela jsem za Jacem.

*** HŘBITOV

"Tady byl. Pamatuju si to naprosto přesně!" ukazovala jsem na místo, kde Jace původně byl a povídala si pro sebe. Jak jinak?! Zamračila jsem se a řekla si: "Tady něco smrdí." A vida! Měla jsem pravdu. Našla jsem jeho telefon a na něm byla zaschlá krev. Už je jedna hodina odpoledne. "Počkat! Musí jich tedy být víc, když mě víc jak hodinu honili a pak prostě....zmizeli." Možná se dostali k Jaceovi a možná ne.

Hledala jsem nějaká vodítka, jakákoli, ale bez šance. Najednou mě napadlo se podívat do jeho mobilu. "Ugh..vážně Jaci?Heslo?" Zkoušela jsem zadat pár hesel a pak se mi to povedlo. "Teda...tak primitivní heslo jsem v životě neviděla."
Prohlížela jsem si jeho mobil "Tak jo, ať je tu aspoň něco", ale nic jsem nenašla. Zanedlouho mu někdo zavolal a já se nesmírně lekla a mobil odhodila. Po chvíli jsem ho zvedla a zašeptala: "Haló??" - "Em, proč šeptáš?" Ten hlas jsem ihned poznala. Jace. "Jaci?" - "Ano?" - "Kde jsi?" - "Doma, ale ztratil jsem mobil, proto volám odtud. Mimochodem díky, že jsi ho našla." - "Jo...našla, ale co ta krev? Já myslela, že..." Jace mě přerušil "...že..co? Že mě chytli? Neboj, zmizel jsem hned ráno, ale co ty?" - "Honili mě." "Co? A jsi v pořádku?" - "mm...jo, ale oni mě honili a pak najednou (zamyslela jsem se) zmizeli." Jace nic neříkal. "Jaci? Ty jen přikyvuješ hlavou, že jo?" - "Jo, promiň".
Zavěsila jsem a běžela domů tak rychle, jak jen to šlo.

*** DOMA

Zazvonila jsem, protože jsem někde ztratila klíče. "Jaci, no ták! To jsem já, Em. Otevři mi." Jace se však neozýval. Nahlédla jsem oknem dovnitř, ale nikde jsem ho neviděla.
"Kam to zas zmizel??!"

Krvavá láska - 22.díl Molly je vlkodlak??

2. srpna 2017 v 11:49 | Veru Kučerová |  Krvavá láska
(V minulém díle: Když přišel, dveře byly dokořán. Utíkal za mnou. Nebyla tam ani Bonnie. "Neee! Nemůžu ji zase ztratit. Miluju ji.)

Z pohledu Mattyho:

Šel jsem do Mollyinýho pokoje a přemýšlel, kdo to mohl být. Poté jsem se zvedl. "Gar!"
Běžel jsem za Jakem a požádal ho o pomoc. "A kdože ji to vlastně unesl?!" - "Gar, to je ten, co jí unesl Muffi" - "aha a našel jsi nějaké vodítko? Co by nám řeklo, kde je?" - "Vlastně...kde jsou. Gar unesl i její kamarádku, Tori. Starala se o ní. Ještě jsem se nekoukal na nic. Hned jak jsem přišel na to, že to byl Gar. Běžel jsem hned za tebou." - "No tak honem do jejího pokoje!"
S Jakem jsme šli do jejího pokoje, ale zatím jsme nenašli nic. "Počkat, kde je Muffi?" zeptal se Jake. Hledali jsme jí, ale Muffi ležela v klídku ve svém pelíšku. Prohlédli jsme jí. Měla na sobě jenom nějaký štítek, kde byla napsána nějaká adresa. "Musíme tam jít. Co když tam je Molly s tou Tori?!" - "Jo, ale bereme moje auto. Je to odsud daleko." - "Tys tam byl?" - "Ne, ale tu ulici znám" - "j...jasně."
O půl hodiny později
Dorazili jsme v pořádku. Šli jsme na místo. "Tohle by měl být ten dům" oznamuju mu. Vstoupili jsme dovnitř a hledali Molly a Tori. "Molly? Tori!?" Nic a nikoho jsme nenašli. Když jsme byli na odchodu, tak jsem něco zaslechl. Jakoby volání o pomoc. "Pomóóc! Je tu někdo?" volala jenom Tori. Myslím, že tam Molly bude s ní, ale nemá sílu křičet. "Slyšel jsi to?" - "Co?! Nic jsem neslyšel." - "Vycházelo to odtamtud" a ukázal jsem na temné místo, kde není ani trochu světla. "Molly? Tori?! Jste tu?" zakřičel jsem. Běžel jsem na místo, ale viděl jsem jen Tori. "Tori? Kde je Molly?" Mezitím ji rozvazuju a Tori se slzami v očích ukazuje za mě. Je tam židle a na ní je Molly svázaná. Šel tam Jake. "Proboha Molly! Co ti to udělal?" zeptal se Jake. Šli jsme s Tori k Molly. Tori do mě šťouchla a zašeptala. "Gar jí něco udělal. Myslím, že ji proměnil i ve vlkodlaka" - "to není možný. Vlkodlačí kousnutí upíry zabije" - "Ano to jistě, ale něco do ní píchnul" - "v tom případě na ni musíme dávat pozor. Jestli je vlkodlak, tak se při úplňku promění" - "hm...hlavně ji musíme nejdřív probudit"
"Hele! Hýbe se" oznamuje nám Jake. "Molly? Jsi v pořádku?" zeptal jsem se jí. Molly jen zakňučela, nejspíš bolestí. "Musíme ji odtud dostat" řekl Jake. "Je to moc jednoduchý" řekla podezíravě Tori. "Máš pravdu" odpověděl jsem. Rozhlíželi jsme se po místě, jestli někde neuvidíme Gara nebo někoho jiného. Nikdo tam nebyl. "Nikoho nevidím, tak pojďme" řekl jsem a zavěsil jsem si jednou rukou Molly kolem krku a druhou rukou si ji zavěsil Jake. Tori šla blízko u nás. Jakmile jsme vyšli, tak se Molly něco dělo. Měnila se, ale bylo těžké říct v co. Bolela ji hlava a narostly jí drápy. "Že by jsi měla pravdu?" řekl jsem vyděšeně a podíval se n Tori. Jake byl ještě vyděšenější než já a Tori dohromady. "Co to sakra je?" zeptal se Jake. "Vy jste mu to neřekli?" řekla Tori. A Jakea to hned zaujalo. "Co jste mi neřekli?!" - "No...Molly a Matty jsou vlkodlaci, jestli je teda Molly vlkodlak. To je to, co jí Gar nejspíš provedl. Molly je jinak upírka. A já jsem čarodějka Bonnie nebo Tori, těší mě." vysvětlila mu Tori a podala mu ruku na seznámení.
___________________________________________________________

Pokračování příště :))