Vítejte na mém blogu Usmívající se

Červenec 2017

21.díl, Krvavá láska - Postřelená

12. července 2017 v 9:16 | Veru Kučerová |  Krvavá láska
(Poslední věta z minulého dílu: Molly se oblékla a vyrazili před tu školu. Chvilku tam čekali a pak přišla Bonnie. Molly už hodně dlouho neviděla Tori, ale pozná ji vždycky.
"Tori? Co ty tu děláš?" )

Z pohledu Molly:

"Ehm...no..já... Víš já...." Chvilku to Tori trvalo než se vymáčkla, poté se podívala na Mattyho. Mě došlo, že chce se mnou mluvit o samotě. Otočila jsem se na Mattyho a opatrně řekla "Ty...Matty? Promluvím s ní sama." - "Ehm..Jasně." Matty se postavil dál od nás, tak jsem se pak otočila zpět na Tori. "Tak mluv!"
Tori se pořádně nadechla a všechno ze sebe vyklopila tak rychle, že jsem to ani nestihla všechno pochopit.

O půl hodiny později

"....a tak jsem si založila Facebook se jménem Bonnie Pettreliová."
Jenom tak jsem tam stála s pusou dokořán a asi po pěti minutách jsem začala reagovat. "Počkej, počkej, počkej. Takže ty jsi Bonnie Pettreliová, čarodějka Bonnie Pettreliová? Celou dobu jsi to přede mnou tajila? Kdy jsi mi to chtěla říct? Opravdu jsi čarodějka? Smím to říct Mattymu?" - "Ano, jsem čarodějka a ano moje pravé jméno je Bonnie Pettreliová, ale ve škole používám Tori. Říct to Mattymu? Když já nevím.." - "Prosím, prosím... Můžeš mu věřit, to ti přísahám!" - "No tak dobře, ale nikomu jinýmu ani muk!" - "Ano Bonnie, Tori. Jak ti vlastně mám říkat?" - "To je na tobě. Slyším na obojí." Bonnie se na mě usmála a odešla do školy. Zamávala jsem jí a šla k Mattymu. Doprovodil mě ke mně domů a cestou jsem mu to všechno vypravovala.
Nebyl tak překvapený jako já, ale ptal se podobně.

Když jsme s Mattym byli už u brány, udělali jsme náš pozdrav..


A já šla konečně po dlouhém dni domů do svého pokoje.
Sedla jsem k Facebooku a hned mi přišla zpráva od.... "Bonnie?"
"Ahoj Molly. Včera jsem ti neřekla o tom nebezpečí co na tebe čeká.. Zítra se sejdem u 'starého domu'. Tentokrát přijď sama. Je začarovaný."
"Co myslela tím začarovaný?" říkám si pro sebe. Po dlouhém přemýšlení jsem se tedy na žádost Bonnie rozhodla, že Mattymu nic nenapíšu a přijdu sama.

DRUHÝ DEN RÁNO

Zašla jsem si do lesa, chytila králíka, snědla ho a vyrazila do starého domu. Na Bonnie jsem vůbec nečekala, potkala jsem ji totiž hned venku. "Jé...ahoj Bonnie" - "pššt! Jsi tu sama??" Bonnie byla divnější než obvykle. Bylo to divné. "Ano, jak jsi psala."
Bonnie se pořádě ohlédla a pak odemknula dveře. Vtáhla mě dovnitř, tedy pokusila se. Kvůli tomu, že jsem upír - jsem nemohla vstoupit.
"Co? Co se to děje? Nejde mi tě vzít dovnitř" - "no?! Tak snad abych ti to řekla." - "Molly? Říct mi co?" - "No...hihihi.. Jde o to...., že jsem upírka." Bonnie se pořádně zasmála. "Myslím to vážně, Bonnie. Dívej!" Všechno jsem jí ukázala a snažila se říct. "...musíš mě pozvat dovnitř" - "dobře. Molly, jsi má nejlepší kamarádka a vždycky budeš. To, že jsi upírka jsem věděla už dávno. Pojď dál." - "Jak jsi to věděla?" - "Jsem přece čarodějka."
Usmála jsem se na ní a vstoupila. Sedla jsem si na zem a začala se ptát: "a kdo po mně tedy jde? Psala jsi mi, že jsem v nebezpečí.." - "Ano. Já jsem i něco jako vědma. Jsem čarodějka, ale tahle 'schopnost' se mi pomalu rozrůstá. Už vidím i budoucnost.." - "Vážně? To je dobře, ne?" - "Ano, moc dobře. Jde po tobě muž jménem Gar." - "Gar??!!" - "Co? Ty ho znáš?" - "Bonnie, Gar mi unesl Muffinku." - "Cco?? To byl on?" - "Ty o tom víš?" - "No, ne tak úplně. Viděla jsem jen Muffi v nějaké krabici ve sklepě. Nic víc, nic míň." Jen jsem zmlkla a pak mi najednou zazvonil mobil. "To je Matty. Nejspíš bude chtít vědět kde jsem. Už půjdu. Ráda jsem tě viděla."
Telefon jsem zvedla, jakmile jsem vyšla. "Anó? Ahoj Matty." - "ahoj Molly. Kdepak jsi? Zvoním u tebe, ale nejsi tu" - "jo, promiň. Byla jsem se do lesa najíst. A....nechci ti lhát nebo neříkat věci. Byla jsem s Bonnie teda Tori teda.... Chtěla se se mnou sejít, řekla mi o tom mým únosu." - "Molly, nezlobím se. Tak? Co jsi zjistila?" - "Je to divné, ale má mě unést Gar" - "Gar?" - "Jo" - "Teď to řešit nebudem, Molly. Počkám tu na tebe. Měj se." - "Dobrá, papa."

Po tom telefonátu mě najednou někdo něčím střelil. Naštěstí jsem stihla doběhnout domů, ale byla jsem spocená. "Matty?" řekla jsem utahaným hlasem. "Ano, Molly? Jsem tady, jsem tu s tebou. Pojď dovnitř."
Matty mě položil a začal mi tlačit na ránu. Nejdříve mi vyndal tu kulku.


"Hlavně opatrně" řekl si pro sebe. Když ji vyndal, zvedl mě na postel a hned jsem usnula. Neodešel ode mě ani na chvilku.

Ráno čekal až se probudím, jenže jsem se pořád a pořád neprobírala. Napadlo ho, že mi možná chybí krev. Než šel do lesa, zavolal Bonnie. "Bonnie? Prosímtě, včera Molly někdo postřelil a já teď musím do lesa Molly přinést nějakou krev. Ona se neprobírá. Přijď prosím."

Za pár minut Bonnie přišla. "Díky, že jsi přišla" - "Jo, není zač."
Matty hned odešel, Bonnie si ke mně sedla a utírala ten pot.
Matty běžel do lesa, měl štěstí. Králík!

Poté běžel opět domů. Když přišel, dveře byly dokořán. Utíkal za mnou. Nebyla tam ani Bonnie. "Neee! Nemůžu ji zase ztratit. Miluju ji."

____________________________________________________________________

Pokračování v dalším díle... :)

Co se jim stalo?
Unesl je Gar?
Co Matty udělá?
Zapojí se do příběhu konečně Jake?

Co myslíte?