Vítejte na mém blogu Usmívající se

Duben 2017

Krvavá láska - Únos Mattyho

12. dubna 2017 v 18:03 | Veru Kučerová |  Krvavá láska

17. díl

"Hálo?! Je tam někdo?" stále křičeli a volali. Pořád měli pocit, jakoby nahoře někdo byl - tedy ti lidé, ale přišlo jim divné, že je nikdo z nich neslyší. Hledali veškerá místa, odkud by se dalo křičet tak, aby je někdo slyšel. Během hledání Jake klepal různě na zeď, až na něco narazil. "Lidi? Něco jsem asi našel. Poslouchejte." klepal a oni poslouchali zvuky, jak se mění, když klepe z místa na jiné místo. Zkoušeli do toho opatrně nějak bouchat a sundat tapetu, ale věřte mi, kdybyste tam byli, pochopili byste, že hlasitěji to už nešlo. Smějící se
"Nemůže to být nějaké okno?" zeptala se zvědavě Molly. "Nevím Molly. Můžeš pomoct?" odpověděl otázkou Matty,
"Jasně"

Molly jim pomohla a za necelých 20 minut to měli hotový. "Není to okno." - "Jsou to dveře" řekli Jake s Mattym.
Vešli do dveří a šli podél cesty. Naštestí tam byla světla a oni mohli vidět. Jakmile se rozsvítilo, objevil se Gar. Už jim došlo, že je zamknul Gar. Gar to nebyl, řekl jim.
"Tak kdo to teda byl?" naštvaná Molly se ho odvážila zeptat. "Zlatíčko, to já nevim." - "Nejsem zlatíčko" odsekla Molly.
"Dobrá, dobrá" zvedl ruce, jakoby se chtěl vzdát a odešel s rukama nad hlavou. Všichni tři šli za ním. Jednak nevěděli kudy jít a jednak je zajímalo kudy a kam půjde Gar.

ZA PŮL HODINY

"Fuu.. já už nemůžu kluci!" - "Vydrž Molly. Musí to být blízko."
Uklidňoval ji Matty. A šli dále za Garem.
Zanedlouho zahlédli všichni světlo a mysleli si, že jsou někde v nebi. Jenomže když viděli Gara - v nebi nebyli, tam se Gar nehodí. Jedině peklo, ale tam se zas nehodí oni. Vyšli ven a Gar byl pryč! Dívali se kolem sebe, protože netušili kde jsou. Až se najednou probudil mozek Molly. "Hele! To je můj dům! Vidíš ho Muffi?" podívala se na ní. "No jo a tamhle je můj!" odpověděl Jake. "Tak půjdeme domů si odpočinout. Dnešek byl náročný a myslím, že Gar něco chystá" - "Proč?" - "Proč si to myslíš, Matty?" - "No tak! Neříkejte, že jste mu to zbaštili! Nechal nás odejít - bylo to až moc jednoduché." - "V tom s tebou musím souhlasit Matty. Má pravdu Molly. A nejspíš si jde teď pro tebe. Nebo mohl dát do Muffi nějaké sledovací zařízení. Až budete doma, pořádně ji prohlédni!" řekl ustaraně Jake. Molly jen přikývla a odešla s Mattym.
Když už byla Molly s Muffi a Mattym doma. Molly si vzala Muffi na klín a opatrně ji prohlédla. Nic neviděla, ale potom se podíval Matty. "Hele! Jake měl nejspíš pravdu. Podívej!" něco našel pod uchem. Vážně to vypadalo jako malé sledovací zařízení, které zároveň i odposlouchává. "Musíme se ho zbavit Molly" - "Ale kam?" zašeptala Molly. "To nevím, máte před barákem koše?" - "Jasně, že máme." - "Tak pojď" - "Počkej Matty. To to chceš vážně hodit do popelnice?" - "Jo kam jinam?" - "Tak jo, pojďme, ale potichu ať nás nikdo nevidí."
Vyplížili se ven k popelnicím. Mezitím byl Jake u okna a nenápadně se na ně koukal. "Co máte za lubem?" říkal si pro sebe.
Matty s Molly to vyhodili a pořádně zahrabali až dolů. Poté se vrátili do domu a Molly se objímala s Muffi dokud nebyl večer. Mezitím co Molly hladila Muffi. Něco našla mezi jejími nechtíky. Byl to opět malý papírek. "Co? Už zase? Já už nechci" řekla otráveně Molly. Zavolala na Mattyho, ale Matty se neozýval. Šla do kuchyně, ale nikde ho neviděla.
Když se podívala i po zemi, našla spoustu krve. A protože byla Molly upírka, nedokázala se udržet a musela si něco málo vzít. Přestala, když jí to přestalo chutnat. Potom už vážně hledala Mattyho, ale nikde ho neviděla. Tak si přečetla papírek. Od Gara nebyl, ale byl od Jakea. To nikdo nečekal co?

Otevřela ho a četla:

Ahoj Molly. Moc mě mrzí, jak to dopadlo. Mattyho mám já. Unesl jsem ho a vrátím ti ho, až mi řekneš, co jste včera dělali u těch popelnic.

Molly se hrubě zamyslela. Nejdříve nad tím, jak ten papírek dostal na Muffi, když ji neměl ani v ruce. Ale potom se zamyslela nad tím, zda mu to má říct či ne.

__________________________________________________________________

Tak co? :) Líbí? Nezapomeňte hlasovat v anketě. :) Přeju hezký zbytek dne..

Záchrana světa

11. dubna 2017 v 13:51 | Veru Kučerová |  Sny
Byl jeden tatínek se svou dcerou, která se ukrutně bála bouřek a měla také důvod. Pojďme se na to podívat..
Jednoho dne jela se svým tátou na jejich chatku, kde kousek od nich bydlely i její kamarádky, ale moc si s nima nepovídala.
Když si jednou vyšla ven, netušila, že budou bouřky a blesky. Jakmile začala bouřka - vyletěla a začala panikařit, poté uviděla její jednu kamarádku a pak druhou, ale kvůli bouřce nebyla ráda, že tam také jsou. Bála se, že se jim něco ošklivého stane.

Dívka tedy běžela zpět do chatky. Nemohla usnout, už byl totiž večer. Nešlo jí to, kvůli té bouřce. Zeptala se svého táty, který byl ještě vzhůru, jestli může být také vzhůru a koukat se na televizi. Samozřejmě, že souhlasil. Jakmile dívka zapnula televizi, začaly blesky a odebraly jim střechu v chatce. Dívka se začala bát mnohem víc, než se bála předtím.
Vyšla ven z chatky, aby jí to také nezasáhlo a pak objevila jednu prázdnou chatku, schovala se dovnitř. Jenomže za chvíli přišel dovnitř nějaký neznámý starý pán a vyhodil ji ven. Dívka plakala a bála se. Proto ihned běžela za svým tátou a za kamarádkama, ale ony tam bohužel nebyly. Blesky vždy zasáhly nedaleko dívky. Proto stále utíkala a bála se. Křičela o pomoc, ale nikdo ji neslyšel.

Když už její táta nemohl utíkat, tak si odpočinul, sednul si na zem. A za pár sekund ho zasáhl blesk. Dívka ho hodně oplakala a vzala ho s sebou, protože ho nemohla nechat na místě. Když už byla tak daleko, aby neviděla svou chatku.
Zahlédla své dvě kamarádky, jak si jdou pryč od chatek, jakoby nevěděly, co přesně se děje. Dívka na ně křičela, volala jejich jména, ale prostě ji doslova ignorovaly, ani se neohlédly. Dívka byla hodně smutná.

Později zjistila, že ty blesky vyvolává ona. Sice netušila jak, ale dělala to ona. Proto si řekla, že se nechá zasáhnout, aby to neublížilo někomu dalšímu.
Jakmile ji to zasáhlo, všechny hromy, blesky, prostě bouřka skončila a vylezlo sluníčko...

Hned jak vylezlo sluníčko. Nějakým způsobem se její táta probudil v její náruči, ale dívka se už bohužel neprobudila.
Proto napsala svému tátovi dopis o tom, že zachránila zbytek světa a že jí to mrzí.

____________________________________________________

Můj další sen, který se mi zdál včera. Je to takový zkrácený příběh na 15 minut :D

Krvavá láska - Nalezení Muffi

9. dubna 2017 v 18:44 | Veru Kučerová |  Krvavá láska

16. díl

"No jo. Tak pojďme hledat. Ať to najdeme rychle. Molly ty jdi támhle. Jakeu tam a já budu tady." rozhodl Matty. Molly s Jakem se na něj podívali. "No co je? Šup šup šup!" - "Oukej" řekl Jake.

O HODINU POZDĚJI

Matty už prohledal skoro celé své místo. Jake totéž, ale Molly už chyběly jen květináče a že jich neměla málo.
"Heej kluci, pomůžete mi?" - "Jo jasně" Molly chtěla pomoct se zvedáním těch květináčů. No co? Pod nějakým květináčem to také může být. Gar je chytrý, ale oni také. Sám to řekl, ti tři jsou mimořádní.

Po zvednutí asi šestého květináče to konečně našli. Byl to mrňavý papírek, který byl přeložený. Rozložili ho a vyklubal se z něho velký A4kový papír. Matty začal číst a už už otvíral pusu, Jake dal svou ruku na jeho pusu a vykřikl "proč musíš vždycky číst ty? Taky chci někdy číst!" - "Panebože, to snad nemyslíš vážně!?" odpověděl Matty. Molly nechtěla poslouchat jejich hádky a tak to vytrhla Mattymu z ruky "tak budu číst já a nehádejte se."

Ahoj, ahoj. Tady Gar. Mám tu pro vás hádanku. Snad i s pomocí hádanky tu vaši Muffi najdete..
No tak tedy tu je:

Tam, kde vítr nefouká a slunce nenakoukne po celý rok, tam kde temnoty je domov, tam se skrývá Muffi.
Mnoho štěstí. Gar.

"Vážně si nedělal srandu, když řekl hádanka." Matty s Molly se na Jakea podívali. "Co je?" - "Nezlehčuj to, prosím" požádala ho Molly. "Tam, kde vítr nefouká a slunce nenakoukne po celý rok, tam kde temnoty je domov, tam se skrývá Muffi.. Kde to jen může být?" přemýšlí Molly. - "Řekl bych, že někde, kde nebudou okna." - "Fakt jo? A napadá tě nějaké místo, kde by to mohlo být?" - "Počkeej Matty, neblbni. Přece nemůžu hned jen tak vědět, kde to může být. To se musí pořádně promyslet." - "Dost! Kluci, když nám Gar ukazoval to živé video z místa, kde Muffi je. Nepřišlo vám to nějak povědomé?" - "Ne, mě teda ne." - "Mě taky ne. Molly, ty si něco myslíš?" - "Ne, Matty. Jenom mě napadlo, co když to ani není někde venku. Nejdřív jsem myslela, že je někde venku schovaná, ale co když není venku? Co když je v nějakém místě, kde je jenom tma. 'Tam, kde vítr nefouká a slunce nenakoukne po celý rok', podle mě znázorňuje to, že tam není okno a 'kde temnoty je domov', tak tam musí být tma a žádné světlo, ne?" - "Já nevím Molly. Je možné, že máš pravdu, ale také, že se pleteš." - "Matty, nech toho! Jde tu o moji Muffi" - "Fajn, jak chceš!" odpověděl.

"Jakeu, může to být sklep?" Jake se podíval na Mattyho a odpověděl "no, svým způsobem to nějaký sklep být může. Ale Molly, řekni mi. Jak chceš najít sklep, kde je Muffi, když těch sklepů tu může být milion." - "To je pravda, Matty? Nezlob se. Ty znáš Gara z nás nejlépe. Nevíš, kde by se mohl ukrývat?" - "Něco tuším, ale nevím to jistě. Je tu takové malé tajné místo, kam jsem často chodil se svým dědečkem. Tam nám ještě zůstal náš tajný bunkr. Může být tam dole. Bunkr nám vede do dvou domků ve kterých nějaké ty sklepy jsou. Akorát se musíme trefit do toho správného domku."
"Co bysme bez tebe dělali?" - "To nevím, tak pojďme. Vezmu auto."

O PŮL HODINY POZDĚJI

"Tak kde to je? Už tam budem?" - "Ano Molly. Budem tam. Vidíš tamhle to místo?" - "Jo?!" - "Tak to je ono." - "Jůů"
"Matty a Jake se na ní usmáli." Když už byli uvnitř bunkru, řekl Matty: "tak jo. Půjdeme rovně a pak doprava." - "Dobře" - "OK"
Matty, Jake a Molly už jsou v 1. domku a jdou do toho sklepa. "Nic tu není, kluci." řekla Molly smutně.
Proto se ihned otočili a vyrazili do druhého domku, ale zjistili, že tam někdo už bydlí. Museli se do sklepa proplížit. Naštěstí byl večer a všichni spali.
"Matty! Tady jsou nějaké tajné dveře." pošeptala Molly. "Dobře, Molly. Potichu je otevři." Vyrazila dveře 'bummm' - "Molly!! Říkal jsem potichu! Tak teď buďte všichni zticha a poslouchejte jestli sem někdo nejde"
Poslouchali, poslouchali a Jake nikoho neslyšel. "Dobře nikdo nejde" - "Pššt, někoho slyším" - "Já taky. Všichni se někam schovejte!"
Ukryli se na místo, kde je snad nikdo hledat nebude, ale nikdo do sklepa ani nepřišel. Jenom ti lidé byli vzhůru a nahoře chodili sem a tam.

O ČTVRT HODINY POZDĚJI

"Dobře, nikdo sem nejde a ani nepřijde. Můžem už vylézt?" zeptal se Jake. "Jo, fajn" A Molly hned běžela ke dveřím, které vyrazila a hledala Muffi. Jenomže ji nikde neviděla a začala být více smutná. "Ach Muffi" plakala.
Když najednou zaslechla takový kňučící zvuk. Skoro u sebe. Utřela si slzy a hledala. "Kluci? Slyšeli jste to taky?" - "Jo, slyšeli." - "jo"
Hledala v každém rohu, ale nikde nic neviděla, ale pak zahlédla krabici, která se klepe a nahoře jsou malé dirky. Ihned si ji vzala a otevřela. Vyskočila z ní Muffi a Molly ji s velkou radostí obejmula a už ji nechtěla pustit. Jenže měli jiný problém. Někdo je z ničeho nic v tom sklepě zamknul a oni se neměli kudy dostat ven.
"Haló?? Pusťte nás ven! Pusťte nás ven!" křičeli, ale nikdo je bohužel neslyšel.

____________________________________________________________

Tak další díl je tu! Bylo to docela dost práce napsat to, ale dala jsem to! :D Nevím kdy bude další díl, ale nenechám věrné čtenáře čekat. Přeju hezký zbytek dne.