Vítejte na mém blogu Usmívající se

Krvavá láska - Záchrana

4. září 2016 v 16:24 | Veru Kučerová |  Krvavá láska

10. díl

Společně mu zašili ránu a už jen čekali než se probudí. Byla to otázka
pár hodin. Molly se nudila a tak si začala povídat s Mattym: "Matty?" -
"Hm?" - "Já se nudím.." - "Jak je to možné?" - "To já nevím." - "Chceš si povídat
než se probudí?" - "Ano prosím." Matty se zasmál a podíval se na ní. "Co je?" říká Molly.
"Nic jen.. díky, že jsi mi pomohla ho ošetřit. Nebýt tebe, byl by asi už mrtvý." - "Kdykoliv"
Usmála se Molly. Oba se na vlkodlaka, který ležel na posteli podívali
a stále čekali. Bylo tam hrobové ticho. Až si Molly zašla udělat kávu. "Chceš taky Matty?"
- "Rád." Usmál se a nespustil z vlkodlaka na posteli oči. Pořád jen čekal až se probudí.

Molly donesla dvě kávy a sedla si k Mattymu. Objala ho. A po chvilce mu Molly usnula v náruči.
Matty si řekl, že neodejde. I když to byl jeho dům. S tím, jak se bál, že je vážně mrtvý. Usnul společně s Molly.
Když se ráno vzbudila Molly. Matty ještě spal a vlkodlak z postele byl fuč. Molly se bála, že ho někdo mohl unést a tak raději vzbudila Mattyho. "Psst... Matty.. Vstávej. Ten vlkodlak je pryč." - "Co co?" - "Je pryč"
Matty vstal s Molly. Držel ji stále ve své náruči. Společně šli do kuchyně, protože tam slyšeli kroky a rámus.
Najednou zahlédli vlkodlaka v kuchyni jak je zdravý a připravuje snídani. "Dobré ráno.." říká.
"Dobré." řekli Matty s Molly. "Ehm Matty?" - "Ano?" - "Už mě můžeš položit na zem." - "Oo.. jo jasně."
A položil Molly. Všichni se zasmáli. Molly se zeptala vlkodlaka, co dělal snídani. "Ehm.. ahoj." - "Ou ahoj. Ty musíš být Molly." - "To jsem. A ty jsi?" - "Já jsem Simon." - "Ahoj Simone." řekl Matty. Ještě neměli chvilku se představit. Právě teď ji mají. "Ahoj Matty. Promiň včera jsem ti neřekl své jméno. Měl jsem naspěch tě varovat." - "V pořádku. Ale pro příště. Zůstaň naživu, prosím." - "Jasně kámo.." Matty se na něj zmateně podíval. Simon se podíval zpětně. "Moc brzo?" - "Jo." Odpověděl Matty. Molly se jenom smála. "Hihi tak pojďte máme tu úžasnou snídani." - "To byl kompliment? Jinak díky." - "Jasně, že jo"

Vysmátá Molly snědla svou snídani a hned běžela domů za Muffinkou. Celou noc jí nechala samotnou. Matty se nabídl, že půjde s ní.
"Ale co Simon?" - "Ten počká. Ty jsi důležitější." - "Tak dobře. Chyť mě za ruku, bude to jízda." Matty neměl na vybranou.
Chytil ji za ruku a ani ne, za 1 minutu byli u Molly doma. Ale Muffi nikde neviděli. "Muffi? Muffi? Kdepak jsi?"
S Mattym se sešli v obýváku. "Máš ji Matty?" - "Ne. Co ty?" - "Ne. To je můj konec. Bez Muffi žít nechci." - "Neboj se, najdeme jí."

Najednou Matty zahlédl podezřelý vzkaz na lednici. "Molly? Ten vzkaz tam byl vždycky?" - "Ne. Nebyl. Ukaž. Přečtem si ho."
Vzali vzkaz a četli:

"Ahoj Molly a Matty. Váš pejsek je u mě. Nebo spíše Muffinka je u mě. Když mě budete poslouchat, nic se jí nestane. Když ne, někdo přijde k úhoně. S láskou váš Gar"

"Panebože Matty?! Co budeme dělat? Gar? Kdo je to? Ty ho znáš?" - "Molly.. počkej. Nejdříve se uklidni. Dýchej. Neboj se najdeme ji. A Gara neznám. Musí to být ten vlkodlak co postřelil Simona." - "A kde ho najdeme? A jak máme dělat, co chce? Když s ním nejsme ani jeden v kontaktu?" - "To nevím Molly." Molly se rozhlížela po místnosti a říkala si, že tam někde musí být nějaký papírek, který vše vysvětlí. "Bingo.." - "Co? Máš něco?" - "Jo mám. Našla jsem další vzkaz od Gara. Poslouchej."

"Dobrý den. Našli jste 1. díl vaší honby za Muffinkou. Tenhle díl vás zavede k dalšímu dílku, který se ukrývá ve sklepě. Dílků je dohromady 10."

------------------------------------------------------------------------------------------

Pokračování příště :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Jakou máte oblíbenou barvu?

Modrou 66.7% (2)
červenou 33.3% (1)
černou 0% (0)
zelenou 0% (0)
žlutou 0% (0)
jinou 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama