Vítejte na mém blogu Usmívající se

The First Memory

24. srpna 2016 v 14:13 | Veru Kučerová
Jednoho dne se jedna rusovlasá a krásná dívka jménem Ally rozhodla vyjít si ven. Řekla, že jí to pomůže pročistit hlavu. Jenže, nejen, že jí to pročistilo hlavu, ale taky vymazalo přímo tu vzpomínku. Jak? Za chvilku na to přijdeš.

Šla tedy ven a jakmile už neměla na dohled její obrovský dům.... Začala se bát, protože za sebou neustále slyšela nějaké kroky. Pořád se musela otáčet sem a tam. Ale nikoho neviděla. Jen jednou viděla jak se zničehonic pohnul keř. A proto začala utíkat, bála se totiž, že ten člověk za tím keřem půjde po ní. A měla pravdu. Hned jak ten člověk za keřem slyšel jak utíká, tak se rozeběhl za ní, ale šel zkratkou. Kdo ví, co jí chtěl udělat. Přestože Ally už za sebou nikoho neviděla, pořád dál utíkala. Už byla u mostu a vyhlížela. Zároveň se vydýchala. Ale nikde ho neviděla....

Až najednou zahlédla stín pod mostem. Tak jí nezbývalo nic, než se znovu rozeběhnout, ale ten člověk vylezl na most a šel tajně opět za ní. A protože byla už noc, Ally moc neviděla a ten člověk měl na sobě pravděpodobně černé oblečení. Ally běžela k domu seniórů. Byla tam totiž zastávka a taková menší rozhledna a o něco dál byl maják. Nejdřív vylezla na tu rozhlednu, ale člověka v černém neviděla. Až cítila, jak se rozhledna mírně naklání a tak se Ally koukala pod rozhlednu a když tam nikoho neviděla slezla dolů a běžela do majáku. I když tam Ally nikoho neviděla. Neznamená to, že tam nikdo nebyl. Byl. Ale Ally byla rychlejší a tak běžela k majáku. Až když byla Ally u dveří u toho majáku. Člověk v černém si všiml, že tam Ally už není, že nějakým způsobem utekla, tak se porozhlédl a vydal se na cestu k majáku. Ally tam byla v pasti, protože žádný jiný východ než hlavní tam nebyl. Tak se zamkla a doufala, že ji tam nenajde. Místo toho, aby šla nahoru se totiž schovala pod schody. Člověk, který ji sledoval. Vešel dovnitř a viděl její blonďaté, špinavé vlasy v culíku, jak jí koukají zespoda. Za ty vlasy jí chytil, ještě než stihla utéct. Přitáhl ji k sobě a koukal se jí do očí. Zhypnotizoval ji. Chtěl, aby Ally zapomněla na to, co viděla a koho viděla. Potom se Ally probudila doma a nevěděla, co se děje a co se stalo. Šla dolů po schodech a zeptala se, co se jí stalo a proč je najednou doma, když před chvílí byla někde venku. Její rodiče nechápali, co tím myslí. Celou noc byla doma a nic se nedělo. Ally byla zmatená a proto na to musela přijít sama. Vyšla ven a jen tak se procházela. Šla k dětskému hřišti a kolem majáku. Když vešla dovnitř, vybavila se jí první vzpomínka. Vzpomněla si na to, jak jí ten člověk našel a zhypnotizoval. Ally se na tu vzpomínku koukala se slzami v očích a chtěla si na sebe sáhnout, jenže to nestihla. Vzpomínka, která se jí ukazovala hned zmizela. Tak Ally odešla a běžela raději domů. Až narazila na další místo. Vylezla si na rozhlednu a zpívala si smutné písničky. Byla smutná, protože nemohla přijít na to, co se jí stalo. Ale pak....
Se jí ukazovala další část té první vzpomínky. Když běžela domů, ještě z toho majáku. Ten člověk v černém ji honil a chytil ji.....hned potom, co upadla. Na loktu měla takové menší zranění a proto se Ally na to místo hned koukla, jenže nevěděla jaký loket to byl a tak se koukla na oba dva. Na levém nic nebylo a na pravém totéž. Chvilku přemýšlela, kam to tak rychle zmizelo. Až došla k závěru. Všechno to byl jenom sen.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 24. srpna 2016 v 14:28 | Reagovat

Moc pěkně napsáno, vůbec jsem nečekala ten konec...

2 weukucerova weukucerova | E-mail | Web | 24. srpna 2016 v 14:43 | Reagovat

Moc děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama