Vítejte na mém blogu Usmívající se

Krvavá láska - Přemluva

24. srpna 2016 v 19:53 | Veru Kučerová |  Krvavá láska

4. díl

Molly se schovala do kumbálu, protože se bála co jí udělá. Ale Matty ji cítil. A tak na ni volá: "Molly?? Vím, že jsi tu.....kdepak jsi?? Já si tě najdu. Vím, že jsi se vyděsila, z toho, co jsi viděla." Molly byla nervózní, bála se, že ji skutečně najde a tak se jí rozbušilo srdce, ale snažila se dýchat pomaleji. Jako by jí to pomohlo. Jenže Matty ji vážně našel a použil k tomu svůj čich.

Molly byla vážně vyděšená. Matty se k ní krokem přiblížil, ale Molly zase couvla dozadu. "No tak Molly. Stejmě si o tom budeme muset někdy promluvit." říká jí Matty. Molly vykřikla tak hlasitě, že praskly sklenice: "Ne!!" - "Proč ne?" Molly už neodpověděla a odvrátila od Mattyho pohled. Až se najednou vylekala a řekla zděšeně: "oo....kde je moje Muffinka??" Byla zvědavá a zároveň se bála, co by se jí mohlo atát. A tak do Mattyho strčila ramenem a šla ji hledat. "Mufii.....zlatíčko moje, kdepak jsi??" Matty se jí snažil uklidnit: "Někde tu být musí." - "A to víš jak? Aaa....promiň máš její pach." A otočila se k němu zády. "Víš, ty máš taky divný pach Molly. A co jsi mi to chtěla říct, ten den, kdy....jsem ti řekl, že tě mám rád? Jak sis myslela, že to bude stejný?" Molly se extra zamyslela. Podívala se mu do očí a řekla: "no...já myslela....že....řekneš, že mě....miluješ." Matty se podíval do stropu. To totiž dělá, když je z něčeho nervózní. "Z čeho jsi tak nervózní, Matty?" - "Víš....chtěl jsem ti říct, že tě..." Přerušila ho: "Že mě miluješ?" Ukázal na ní, kývl hlavou a řekl: "no...to je ono." Jenže to bylo čím dál tím horší, jedna lež padla za druhou a jejich vztah se doslova rozpadal.

Až jednoho dne si Molly řekla, že....

Čím víc spolu strávili čas, tím hůř se jí to říkalo. Ale věděla, že mu to jednoho dne bude muset říct. A tak se do toho v příštích dnech pustila a přemýšlela, jak mu to říct.

Začalo to dnem, kdy přišel znovu k ní domů. "Ahoj Molly. Co se děje?" - "Ehm...tak jo. Nepřerušuj mě, prosím." - "Dobře." Pousmál se na ní. "Přemýšlela jsem a řekl jsem si....že už nebudu chodit do školy." - "Dobře. To chápu. Po tom, čím sis prošla." Přitom si Molly zamumlala pro sebe: "a po tom, čím si projdeš za pár minut ty." - "Co říkáš?" - "A...ale nic." Matty jí slyšel, ale nechtěl jí to říkat, aby se zase nevyděsila. "Matty!!" Zvedla na něj hlas. Matty se opravdu leknul. "Musím ti něco říct, když už jsme v těch upřímnostech." - "Dobrá, tak povídej. Co tě trápí?" Molly si představovala, jak by mu to řekla, ale....

"Ne, já ti to říct nemůžu. Promiň mi to Matty." - ""Nee, počkej. Ty jsi mě taky přemluvila, abych ti řekl mé tajemství, ikdyž jsem nechtěl a bál jsem se. Tak mluv!" - "Dobře, ale platí tu stejná pravidla. Jako u tebe, když jsi mi to řekl, nebo ses pokusil. Nikam neutečeš, nikomu to neřekneš a hlavně se se mnou hned nerozejdeš." - "Cccc... Ale no tak. Proč bych utíkal? Já jsem přece chlap." - "Nikdy nevíš." - "No tak dobře." Matty se posadil, aby zlehčil situaci....

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pokračování příště :))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 STIAK STIAK | E-mail | Web | 25. srpna 2016 v 22:11 | Reagovat

Yay :3
Začíná to bejt ještě zajímavější :33
Jde se číst dál c:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama