Vítejte na mém blogu Usmívající se

Krvavá láska - 23. díl Co se Molly děje?

3. září 2017 v 17:29 | Veru Kučerová |  Krvavá láska
"C..cože?" zvážněl Jake. Matty s Tori mu však nezvládli odpovědět, protože měli spoustu starostí s Molly. "Molly? Jsi v pohodě?" zeptala se jí Tori. Molly se na všechny podívala a zároveň jí z očí tekly slzy. Jednou rukou si držela hlavu a druhou rukou se přidržovala, aby nespadla na zem. Byla vysílená a bylo to vidět. Molly po chvíli ticha ostatním oznámila: "Myslím, že už to mám pod kontrolou." - "A co máš pod kontrolou?" zeptal se zvědavě Jake. "No...tohle..." ukázala Molly sama na sebe a doufala, že ji Jake pochopí, ale marně. Jake nad ní jen mávl rukou a potichu si pošeptal: "zeptám se Mattyho". Molly nenápadně zakroutila hlavou. Zanedlouho zase vyrazili dál, aby co nejdříve byli doma, ale s každým krokem, co Molly udělala, měla šílené bolesti hlavy. "Neříkalas že to máš pod kontrolou?" zeptala se vyděšeně Tori. "Myslela jsem, že mám!" křičela Molly, jakoby se neslyšela a stále plakala. "To bude dobrý, to bude dobrý..." klekl si Matty k Molly a utěšoval ji. Tori a Jake se jen ohlíželi. Jakea to po chvilce přestalo bavit a naštvaně řekl: "Už mě to nebaví! Nebaví mě hlídat, jestli ten Gar tady je nebo ne. Jdem domů...." Jake ale nestihl doříct to, co vlastně říct chtěl. Jakmile udělal jeden krok vpřed a stále se díval na ostatní, tak se před ním někdo zjevil a on do něho naboural. Podíval se na něj, ale viděl jen černý dlouhý plášť, vysoké černé boty a na obličeji měl masku. Jake zacouval dozadu a naopak Matty vstal od Molly a šel k němu. "Ty si myslíš, že na tohle skočíme?!" při jeho slovech se mu pokoušel masku strhnout, ale bohužel. Poté se za nimi zjevila další osoba v černém, ale obličej mu vidět byl. Matty se na něho otočil, naštvaně se podíval a pomalu pustil masku tomu druhému. Přibližoval se k němu velmi pomalu. "Gar!! Gare, co tu děláš?!" - "Nu...jdu se na vás podívat." řekl svým hlasem, kde nebylo poznat, zda to je ironie či ne. Matty ho ignoroval, ačkoli se velmi chtěl zeptat, co do Molly píchl, nemohl, protože dostal takový pocit, že by se už odtamtud nedostali. "Máš dobré pocity" řekl Gar. Matty se na něho jen podíval a opět se obrátil. "Copak nechcete vědět, co jsem do Molly píchl?" - "Jistě, ale bude nás to něco stát." - "Néé, proč by mělo?" - "Protože tohle jsi ty a nikdo jiný!" vložila se do 'hádky' Tori. Gar se k ní naklonil a pousmál se. "Fajn. Když nechcete, tak nechtějte" a pomalu odcházel. Matty se na Tori podíval. "P..počkej. Řekni nám to." Gar se hlasitě zasmál a Molly to velmi naštvalo. Zakřičela: "Nech...Je....Být!!" s každým slovem se pokoušela vstát a s posledním slovem natáhla ruce k němu a prudce ho odstrčila, aniž by se ho dotkla. "To je ono? Gare?" Gar se na něho vleže podíval a vstal. "To by se vám líbilo, co? Ne, tohle jsou jen vedlejší účinky." Mezitím Molly upadla na zem, vysílila se ještě víc. Všichni se otočili na Molly a přiběhli k ní, mezitím Gar zmizel. "Počkej! Cos do ní teda píchnul?" zeptal se Matty v sedě, ale Gar tam už nebyl. "Zrádce jeden.." Vzali Molly a vyšli z té ošklivé a špinavé místnosti. Když už byli venku, bylo světlo. "To jsme tu byli celou noc?" ostatní jen kývli na Jakeovu otázku. Molly se od Jakea a Mattyho odtrhla a dala jim najevo, že už půjde sama, ale bohužel to nezvládla tak dobře, jak si myslela. Hned po prvním kroku upadla na zem a už se nezvedla. "Proboha Molly!"

___________________________________________________________________________

Pokračování příště :)
 

Útěk

22. srpna 2017 v 17:04 | Veru Kučerová
"Jsou tu! Co budeme dělat?!" zeptala jsem se vyděšeně. Hrobové ticho náhle prolomil můj bratr Jace. "Utíkej!" Chtěla jsem něco doplnit, ale než jsem se nadála, tak byl Jace fuč a po chvilce i já.

***

"Jaci! Já už nemůžu! Nemůžeme se někde zastavit?!" Jace sice vyslyšel mou prosbu, ale ne podle mých očekávání. "Hřbitov? Vážně?!" zeptala jsem se ironicky. Jace si jen sedl k nějakému hrobu a odpočíval. Když tam tak v klidu seděl, nezbývalo mi nic jiného, než si sednout naproti.


V sedě jsem si pečlivě prohlížela okolí. Nahlas jsem řekla něco, co vlastně mělo zůstat v mé hlavě. "Hm...vypadá to, že tu nikdo není...stejně se mi tu nelíbí. Chci domů." Jace se na mě jen podíval a odsekl: "Domů nemůžeme. Musíme tu zůstat přes noc." - "COŽE??" zvedla jsem se a vyděšeně zakřičela. Opět jsem se ohlédla, naklonila se k němu a řekla: "To jako zůstat tady?!" U toho jsem dělala ošklebky. Jace jen přikývl a už si uveleboval.

Celou noc jsem nespala. Bylo 5 hodin ráno a já se stále rozhlížela. Když jsem se to chystala vzdát, tak jsem zahlédla stíny. Spoustu stínů. A pak jsem je uviděla! Ten bílý plášť, co měli na sobě, mě děsil ze všeho nejvíce. Pomyslela jsem si: "takže to jsou duchové, ale jdou vidět?!" Pokrčila jsem rameny a zdrhla. Řekla jsem si, že se pro Jace pokusím později vrátit. Už bylo 9 hodin a já stále na útěku. Doběhla jsem doprostřed lesa a uviděla chatku se světlem. Přemýšlela jsem, zda tam jít či ne. Nakonec jsem tam nešla a otočila svůj směr, běžela jsem za Jacem.

*** HŘBITOV

"Tady byl. Pamatuju si to naprosto přesně!" ukazovala jsem na místo, kde Jace původně byl a povídala si pro sebe. Jak jinak?! Zamračila jsem se a řekla si: "Tady něco smrdí." A vida! Měla jsem pravdu. Našla jsem jeho telefon a na něm byla zaschlá krev. Už je jedna hodina odpoledne. "Počkat! Musí jich tedy být víc, když mě víc jak hodinu honili a pak prostě....zmizeli." Možná se dostali k Jaceovi a možná ne.

Hledala jsem nějaká vodítka, jakákoli, ale bez šance. Najednou mě napadlo se podívat do jeho mobilu. "Ugh..vážně Jaci?Heslo?" Zkoušela jsem zadat pár hesel a pak se mi to povedlo. "Teda...tak primitivní heslo jsem v životě neviděla."
Prohlížela jsem si jeho mobil "Tak jo, ať je tu aspoň něco", ale nic jsem nenašla. Zanedlouho mu někdo zavolal a já se nesmírně lekla a mobil odhodila. Po chvíli jsem ho zvedla a zašeptala: "Haló??" - "Em, proč šeptáš?" Ten hlas jsem ihned poznala. Jace. "Jaci?" - "Ano?" - "Kde jsi?" - "Doma, ale ztratil jsem mobil, proto volám odtud. Mimochodem díky, že jsi ho našla." - "Jo...našla, ale co ta krev? Já myslela, že..." Jace mě přerušil "...že..co? Že mě chytli? Neboj, zmizel jsem hned ráno, ale co ty?" - "Honili mě." "Co? A jsi v pořádku?" - "mm...jo, ale oni mě honili a pak najednou (zamyslela jsem se) zmizeli." Jace nic neříkal. "Jaci? Ty jen přikyvuješ hlavou, že jo?" - "Jo, promiň".
Zavěsila jsem a běžela domů tak rychle, jak jen to šlo.

*** DOMA

Zazvonila jsem, protože jsem někde ztratila klíče. "Jaci, no ták! To jsem já, Em. Otevři mi." Jace se však neozýval. Nahlédla jsem oknem dovnitř, ale nikde jsem ho neviděla.
"Kam to zas zmizel??!"

Krvavá láska - 22.díl Molly je vlkodlak??

2. srpna 2017 v 11:49 | Veru Kučerová |  Krvavá láska
(V minulém díle: Když přišel, dveře byly dokořán. Utíkal za mnou. Nebyla tam ani Bonnie. "Neee! Nemůžu ji zase ztratit. Miluju ji.)

Z pohledu Mattyho:

Šel jsem do Mollyinýho pokoje a přemýšlel, kdo to mohl být. Poté jsem se zvedl. "Gar!"
Běžel jsem za Jakem a požádal ho o pomoc. "A kdože ji to vlastně unesl?!" - "Gar, to je ten, co jí unesl Muffi" - "aha a našel jsi nějaké vodítko? Co by nám řeklo, kde je?" - "Vlastně...kde jsou. Gar unesl i její kamarádku, Tori. Starala se o ní. Ještě jsem se nekoukal na nic. Hned jak jsem přišel na to, že to byl Gar. Běžel jsem hned za tebou." - "No tak honem do jejího pokoje!"
S Jakem jsme šli do jejího pokoje, ale zatím jsme nenašli nic. "Počkat, kde je Muffi?" zeptal se Jake. Hledali jsme jí, ale Muffi ležela v klídku ve svém pelíšku. Prohlédli jsme jí. Měla na sobě jenom nějaký štítek, kde byla napsána nějaká adresa. "Musíme tam jít. Co když tam je Molly s tou Tori?!" - "Jo, ale bereme moje auto. Je to odsud daleko." - "Tys tam byl?" - "Ne, ale tu ulici znám" - "j...jasně."
O půl hodiny později
Dorazili jsme v pořádku. Šli jsme na místo. "Tohle by měl být ten dům" oznamuju mu. Vstoupili jsme dovnitř a hledali Molly a Tori. "Molly? Tori!?" Nic a nikoho jsme nenašli. Když jsme byli na odchodu, tak jsem něco zaslechl. Jakoby volání o pomoc. "Pomóóc! Je tu někdo?" volala jenom Tori. Myslím, že tam Molly bude s ní, ale nemá sílu křičet. "Slyšel jsi to?" - "Co?! Nic jsem neslyšel." - "Vycházelo to odtamtud" a ukázal jsem na temné místo, kde není ani trochu světla. "Molly? Tori?! Jste tu?" zakřičel jsem. Běžel jsem na místo, ale viděl jsem jen Tori. "Tori? Kde je Molly?" Mezitím ji rozvazuju a Tori se slzami v očích ukazuje za mě. Je tam židle a na ní je Molly svázaná. Šel tam Jake. "Proboha Molly! Co ti to udělal?" zeptal se Jake. Šli jsme s Tori k Molly. Tori do mě šťouchla a zašeptala. "Gar jí něco udělal. Myslím, že ji proměnil i ve vlkodlaka" - "to není možný. Vlkodlačí kousnutí upíry zabije" - "Ano to jistě, ale něco do ní píchnul" - "v tom případě na ni musíme dávat pozor. Jestli je vlkodlak, tak se při úplňku promění" - "hm...hlavně ji musíme nejdřív probudit"
"Hele! Hýbe se" oznamuje nám Jake. "Molly? Jsi v pořádku?" zeptal jsem se jí. Molly jen zakňučela, nejspíš bolestí. "Musíme ji odtud dostat" řekl Jake. "Je to moc jednoduchý" řekla podezíravě Tori. "Máš pravdu" odpověděl jsem. Rozhlíželi jsme se po místě, jestli někde neuvidíme Gara nebo někoho jiného. Nikdo tam nebyl. "Nikoho nevidím, tak pojďme" řekl jsem a zavěsil jsem si jednou rukou Molly kolem krku a druhou rukou si ji zavěsil Jake. Tori šla blízko u nás. Jakmile jsme vyšli, tak se Molly něco dělo. Měnila se, ale bylo těžké říct v co. Bolela ji hlava a narostly jí drápy. "Že by jsi měla pravdu?" řekl jsem vyděšeně a podíval se n Tori. Jake byl ještě vyděšenější než já a Tori dohromady. "Co to sakra je?" zeptal se Jake. "Vy jste mu to neřekli?" řekla Tori. A Jakea to hned zaujalo. "Co jste mi neřekli?!" - "No...Molly a Matty jsou vlkodlaci, jestli je teda Molly vlkodlak. To je to, co jí Gar nejspíš provedl. Molly je jinak upírka. A já jsem čarodějka Bonnie nebo Tori, těší mě." vysvětlila mu Tori a podala mu ruku na seznámení.
___________________________________________________________

Pokračování příště :))
 


21.díl, Krvavá láska - Postřelená

12. července 2017 v 9:16 | Veru Kučerová |  Krvavá láska
(Poslední věta z minulého dílu: Molly se oblékla a vyrazili před tu školu. Chvilku tam čekali a pak přišla Bonnie. Molly už hodně dlouho neviděla Tori, ale pozná ji vždycky.
"Tori? Co ty tu děláš?" )

Z pohledu Molly:

"Ehm...no..já... Víš já...." Chvilku to Tori trvalo než se vymáčkla, poté se podívala na Mattyho. Mě došlo, že chce se mnou mluvit o samotě. Otočila jsem se na Mattyho a opatrně řekla "Ty...Matty? Promluvím s ní sama." - "Ehm..Jasně." Matty se postavil dál od nás, tak jsem se pak otočila zpět na Tori. "Tak mluv!"
Tori se pořádně nadechla a všechno ze sebe vyklopila tak rychle, že jsem to ani nestihla všechno pochopit.

O půl hodiny později

"....a tak jsem si založila Facebook se jménem Bonnie Pettreliová."
Jenom tak jsem tam stála s pusou dokořán a asi po pěti minutách jsem začala reagovat. "Počkej, počkej, počkej. Takže ty jsi Bonnie Pettreliová, čarodějka Bonnie Pettreliová? Celou dobu jsi to přede mnou tajila? Kdy jsi mi to chtěla říct? Opravdu jsi čarodějka? Smím to říct Mattymu?" - "Ano, jsem čarodějka a ano moje pravé jméno je Bonnie Pettreliová, ale ve škole používám Tori. Říct to Mattymu? Když já nevím.." - "Prosím, prosím... Můžeš mu věřit, to ti přísahám!" - "No tak dobře, ale nikomu jinýmu ani muk!" - "Ano Bonnie, Tori. Jak ti vlastně mám říkat?" - "To je na tobě. Slyším na obojí." Bonnie se na mě usmála a odešla do školy. Zamávala jsem jí a šla k Mattymu. Doprovodil mě ke mně domů a cestou jsem mu to všechno vypravovala.
Nebyl tak překvapený jako já, ale ptal se podobně.

Když jsme s Mattym byli už u brány, udělali jsme náš pozdrav..


A já šla konečně po dlouhém dni domů do svého pokoje.
Sedla jsem k Facebooku a hned mi přišla zpráva od.... "Bonnie?"
"Ahoj Molly. Včera jsem ti neřekla o tom nebezpečí co na tebe čeká.. Zítra se sejdem u 'starého domu'. Tentokrát přijď sama. Je začarovaný."
"Co myslela tím začarovaný?" říkám si pro sebe. Po dlouhém přemýšlení jsem se tedy na žádost Bonnie rozhodla, že Mattymu nic nenapíšu a přijdu sama.

DRUHÝ DEN RÁNO

Zašla jsem si do lesa, chytila králíka, snědla ho a vyrazila do starého domu. Na Bonnie jsem vůbec nečekala, potkala jsem ji totiž hned venku. "Jé...ahoj Bonnie" - "pššt! Jsi tu sama??" Bonnie byla divnější než obvykle. Bylo to divné. "Ano, jak jsi psala."
Bonnie se pořádě ohlédla a pak odemknula dveře. Vtáhla mě dovnitř, tedy pokusila se. Kvůli tomu, že jsem upír - jsem nemohla vstoupit.
"Co? Co se to děje? Nejde mi tě vzít dovnitř" - "no?! Tak snad abych ti to řekla." - "Molly? Říct mi co?" - "No...hihihi.. Jde o to...., že jsem upírka." Bonnie se pořádně zasmála. "Myslím to vážně, Bonnie. Dívej!" Všechno jsem jí ukázala a snažila se říct. "...musíš mě pozvat dovnitř" - "dobře. Molly, jsi má nejlepší kamarádka a vždycky budeš. To, že jsi upírka jsem věděla už dávno. Pojď dál." - "Jak jsi to věděla?" - "Jsem přece čarodějka."
Usmála jsem se na ní a vstoupila. Sedla jsem si na zem a začala se ptát: "a kdo po mně tedy jde? Psala jsi mi, že jsem v nebezpečí.." - "Ano. Já jsem i něco jako vědma. Jsem čarodějka, ale tahle 'schopnost' se mi pomalu rozrůstá. Už vidím i budoucnost.." - "Vážně? To je dobře, ne?" - "Ano, moc dobře. Jde po tobě muž jménem Gar." - "Gar??!!" - "Co? Ty ho znáš?" - "Bonnie, Gar mi unesl Muffinku." - "Cco?? To byl on?" - "Ty o tom víš?" - "No, ne tak úplně. Viděla jsem jen Muffi v nějaké krabici ve sklepě. Nic víc, nic míň." Jen jsem zmlkla a pak mi najednou zazvonil mobil. "To je Matty. Nejspíš bude chtít vědět kde jsem. Už půjdu. Ráda jsem tě viděla."
Telefon jsem zvedla, jakmile jsem vyšla. "Anó? Ahoj Matty." - "ahoj Molly. Kdepak jsi? Zvoním u tebe, ale nejsi tu" - "jo, promiň. Byla jsem se do lesa najíst. A....nechci ti lhát nebo neříkat věci. Byla jsem s Bonnie teda Tori teda.... Chtěla se se mnou sejít, řekla mi o tom mým únosu." - "Molly, nezlobím se. Tak? Co jsi zjistila?" - "Je to divné, ale má mě unést Gar" - "Gar?" - "Jo" - "Teď to řešit nebudem, Molly. Počkám tu na tebe. Měj se." - "Dobrá, papa."

Po tom telefonátu mě najednou někdo něčím střelil. Naštěstí jsem stihla doběhnout domů, ale byla jsem spocená. "Matty?" řekla jsem utahaným hlasem. "Ano, Molly? Jsem tady, jsem tu s tebou. Pojď dovnitř."
Matty mě položil a začal mi tlačit na ránu. Nejdříve mi vyndal tu kulku.


"Hlavně opatrně" řekl si pro sebe. Když ji vyndal, zvedl mě na postel a hned jsem usnula. Neodešel ode mě ani na chvilku.

Ráno čekal až se probudím, jenže jsem se pořád a pořád neprobírala. Napadlo ho, že mi možná chybí krev. Než šel do lesa, zavolal Bonnie. "Bonnie? Prosímtě, včera Molly někdo postřelil a já teď musím do lesa Molly přinést nějakou krev. Ona se neprobírá. Přijď prosím."

Za pár minut Bonnie přišla. "Díky, že jsi přišla" - "Jo, není zač."
Matty hned odešel, Bonnie si ke mně sedla a utírala ten pot.
Matty běžel do lesa, měl štěstí. Králík!

Poté běžel opět domů. Když přišel, dveře byly dokořán. Utíkal za mnou. Nebyla tam ani Bonnie. "Neee! Nemůžu ji zase ztratit. Miluju ji."

____________________________________________________________________

Pokračování v dalším díle... :)

Co se jim stalo?
Unesl je Gar?
Co Matty udělá?
Zapojí se do příběhu konečně Jake?

Co myslíte?

Krvavá láska - Bonnie Pettreliová

18. června 2017 v 13:28 | Veru Kučerová |  Krvavá láska

20.díl

(Poslední věta z minulého dílu: "Ne. Molly.. Tohle nerad říkám, ale dáme si pauzu." - "Co?" řekla se slzami v očích Molly. "Jake tě sice políbil, ale ty jeho taky. Vím, že k němu něco cítíš, jinak by se tohle nestalo. Na nějaký čas si od sebe odpočinem."
A odešel. Molly si sedla na postel a začala brečet.
Mezitím se stavil Matty u Jakea. Zazvonil a čekal, než otevře.)

U JAKEA

Matty zazvonil a čekal než Jake přijde otevřít dveře. Jake se podíval z okna a jakmile viděl, že je to Matty, tak utíkal zadním vchodem, ale Matty ho slyšel.
Běžel co nejrychleji za ním, když ho chytil, dal mu facku a odvlekl ho zpět do domu.

Tam čekal než se probudí. Byl tam až do večera a pak se probudil..
"AAA... Matty!! Co tu ještě děláš? Kde je Molly??" - "Klid! Molly je v pořádku. Ty nevíš, proč tu jsem?" - "Nevím" - "kvůli tobě je Molly nešťastná, nerad ji takhle vidím, ale to, co mi udělala, to, co jste mi udělali vy oba - tak to se nedá jen tak omluvit a dělat, že se nic nestalo. Jak jsi mohl? Už jsem tě pomalu začínal mít rád, teď sis to akorát zase podělal. Můžeš si za to sám" Matty to smutně dořekl a odešel k sobě domů.

Molly

Molly byla zničená a tak Mattymu napsala zprávu na facebooku, protože si všimla, že je online.
Napsala mu ze začátku jen "ahoj". Matty si to zobrazil, ale řadši ji ani neodepisoval. Molly se už chystala z facebooku odhlásit, ale najednou si ji přidala do přátel jakási Bonnie Pettreliová. Bonnie ji napsala zprávu, že po ní někdo jde a potřebuje ochranu, že se s ní chce Bonnie setkat. Také, že je čarodějka. Jakmile si to přečetla, napsala Mattymu "Matty, vím, že se na mě zlobíš, ale právě si mě přidala a napsala mi nějaká Bonnie Pettreliová. Prý jsem v nebezpečí a potřebuju její ochranu. Je čarodějka. Zítra se s ní mám setkat, hned ráno. Jestli ti na mě ještě aspoň trochu záleží, odepiš nebo přijď za mnou."
Matty si to zobrazil a dlouho přemýšlel, jestli má odepsat nebo ne. Molly si říkala "že mě vůbec napadlo, že by mu na mně ještě záleželo."

Najednou jí přišla zpráva "V kolik ráno?" Molly se podívala od koho, byla od Mattyho. Utřela si slzy a napsala, že v půl desáté se mají sejít před školou, na kterou Molly chodila. Pak už Matty neodepsal a Molly tedy také odešla. Lehla si na postel a hned usnula.

Ráno

Molly se probudila a hned zazvonil zvonek. Molly šla pomalu otevřít, bála se. Koukla z okna, ale neviděla, kdo to byl. Otevřela a byl to Matty. Obejmul ji a řekl "Molly mrzí mě to. Díky bohu, že se ti nic nestalo. Nepřežil bych to tady bez tebe." Molly byla štěstím bez sebe, že za ní přišel.

Molly se oblékla a vyrazili před tu školu. Chvilku tam čekali a pak přišla Bonnie. Molly už hodně dlouho neviděla Tori, ale pozná ji vždycky.
"Tori? Co ty tu děláš?"

___________________________________________________________________________________________

Pokračování příště :)

Co tam dělala Tori?

Byla to náhoda?

To se dozvíte příště...

Krvavá láska - Pauza

21. května 2017 v 20:12 | Veru Kučerová |  Krvavá láska

19.díl

Molly tedy šla ke dveřím. Když tam už byla, viděla pootevřené dveře. Hned ji napadla taková myšlenka, že si možná někdo přišel pro ni nebo Mattyho. Utíkala za Mattym, když už viděla do pokoje, kde byl a neviděla ho tam, byla k smrti vyděšená, jenomže Matty v pokoji byl jenom ne v posteli. Ačkoli byl velmi slabý, vstát ještě zvládnul.
Sedl si k rohu pokoje a vyděšeně tam seděl.
Jakmile ho Molly našla, ulevilo se jí. "Matty? Co tu děláš? Měl bys odpočívat." - "J..já se ti omlouvám Molly." - "Nemáš za co se omlouvat. Tak proč jsi tady?" - "Slyšel jsem tě jít ke dveřím a pak jsem slyšel kroky, jak sem někdo jde. Nejdřív jsem myslel, že jsi to ty, tak jsem se kouknul a najednou jsem viděl někoho s černou kapucí, jak jde směrem ke mně, tak jsem se schoval sem." - "Dobře" řekla zdlouhavě a pokračovala dál "a kde je teď?" Matty se zamyslel, tedy poslouchal jestli toho člověka neuslyší. "Molly?" vyděšeně se na ní podíval "je u tebe v pokoji" - "co?? Co tam dělá?" chvilku přemýšlela, až jí to nejspíš došlo "oo, Muffi! Promiň Matty musím běžet" - "nevadí, jen běž"
Molly svou upírskou rychlostí běžela do svého pokoje, aby zachránila Muffi a zároveň chytila zloděje. Když tam doběhla, viděla toho zloděje, jak jde směrem k Muffi. Proto na něj ihned zakřičela "dost! Nech ji být!" jenomže Molly absolutně netušila, že zloděj si nepřišel pro Muffi, ani pro Mattyho, ale pro ni. Jakmile zakřičela, otočil se na ni tak, že mohla vidět jeho obličej.

Úplně se polekala.

Bylo to samozřejmostí, že se poleká, no kdo by se neleknul? Molly ihned běžela svou rychlostí vzít Muffi a běžet ještě za Mattym. Jenže ji zloděj chytil a za Mattym doběhla jen Muffi. Zloděj nevěděl, že Molly dala Muffi lísteček na krk pro případ nouze. Zloděj vzal Molly a unesl ji na nějaké uzamčené místo, kde ji později mučil.
Matty našel po chvilce lísteček a četl si ho. Najednou nahlas zakřičel "Molly?Molly?!" už mu došlo, že bude pryč. S tím, jak byl slabý, nemohl Molly zachránit sám. Věděl, že to není zrovna ten nejlepší nápad, ale musel požádat o pomoc Jakea, takže mu zavolal, aby přišel. Jakea to překvapilo a ještě Mattymu připomněl, že to on ho unesl, proto je teď tak slabý. "To mě nezajímá, Molly je v nebezpečí a potřebuje pomoc. Já ji nemůžu zachránit, musíš to být ty!" - "Dobrá, dobrá. A kde je? Víš to?" - "Ano, Molly měla na Muffi lísteček pro případ nouze. V něm všecko je."
Zatímco si Jake četl, Matty vzal nějaký nůž a začal Jakeovi vyhrožovat "jestli Molly něco uděláš nebo nedejbůh, že se jí něco stane, pak budeš mít co dočinění se mnou!"
Jakea to nijak zvlášť nevyděsilo, ale pak si vzpomněl, že je člověk. Tak už ano.

Už je večer a Molly byla na tom hrozném místě. Brečela a zdálo se jí o své kamarádce Tori, že je tam s ní. Tori jí ve snu moc pomohla. Molly tam byla již několik týdnů. O něco později ji přišel někdo zachránit, nevěděla kdo, ale slyšela ho. Když si promnula oči, před ní stál Jake. Jake ji vzal za ruku, přitáhl ji k sobě a políbil.

"Co tu děláš? Jak jsi se sem dostal?" - "Přišel jsem tě zachránit. Sledoval jsem ho." - "zloděje?" - "Jo."

Vzal Molly a šel s ní domů, když už byli před jejím barákem, řekla Molly "Matty je pořád uvnitř?" - "Ano"
"Víš, pořád myslím na ten polibek" Jake ji přerušil "jo já taky"

Jake se k ní přiblížil, zazvonil a řekl "pojď, sedneme si." Sedli si na lavičku, Jake ji chytil za ruku a opět políbil, na rozloučenou.

Poté se od něho Molly odtrhla "tohle se už nesmí stát! Jsem s Mattym a mám ho ráda." - "Jasně. Chápu."
Hned jak to dořekl, Matty otevřel dveře a Molly ho s nadšením obejmula a před Jakem ho políbila, aby viděl, jak moc ho má ráda.

"Páni, za co to bylo?" - "Za nic. Jen jsi mi hrozně moc chyběl."
Jake byl na odchodu. Ještě než odešel, Matty na něho promluvil "děkuju za záchranu mojí holky. Máš to u mě." Jake jenom přikývnul a odešel. "Stalo se mu něco?" zeptal se Molly.
Molly se cítila hodně provinile. "Matty, musím ti něco říct, ale nebude se ti to líbit a přísahám, že s tím nemám nic společného." - "Dobře. Pojď dovnitř."
Molly s Mattym šli dovnitř, sedli si a Molly mu to všechno řekla. "Tam na tom místě, když mě Jake zachránil....ach..to je tak těžký říct. Políbil mě." - "Dobře, to nic. Asi tě rád viděl."
"To ještě není všechno. Když jsme byli před barákem, tak Jake zazvonil a než jsi otevřel, tak mě znovu políbil." Matty se naštvaně zvednul a chystal se jít za Jakem. "Matty? Ale odtrhla jsem se od něj a řekla, že už se to nesmí stát, protože miluju tebe." - "Miluješ? To jsi mu řekla?" - "Tohle zrovna ne, ale řekla jsem, že mám tebe a že tě mám ráda. Proč? Je to problém?" - "Ne. Molly.. Tohle nerad říkám, ale dáme si pauzu." - "Co?" řekla se slzami v očích Molly. "Jake tě sice políbil, ale ty jeho taky. Vím, že k němu něco cítíš, jinak by se tohle nestalo. Na nějaký čas si od sebe odpočinem."
A odešel. Molly si sedla na postel a začala brečet.
Mezitím se stavil Matty u Jakea. Zazvonil a čekal, než otevře.
_________________________________________________________________
Pokračováí příště.. :)

Krvavá láska - Sledovačka

14. května 2017 v 21:09 | Veru Kučerová |  Krvavá láska

18.díl

Zatímco si Molly dopis od Jakea četla, Jake ji stále pozoroval z okna, aniž by o tom Molly s Muffi věděly. Poté co Molly dočetla, s obrovským zamyšlením zavřela dopis a přemýšlela kam mohl Jake schovat Mattyho. Došlo jí, že ho jen tak nenajde - alespoň ne dokud to s tím sledovacím zařízením nevyřeší. Musí to Jakeovi říct. Vzala si s sebou Muffi a šly spolu k Jakeovi. Zazvonila a chvilku čekala, za tu dobu si promýšlela, jak mu to všechno říct. Jake otevřel a řekl: "Ahoj Molly, tak jsi konečně tady" a tajně ji naznačil, aby šla dovnitř. Molly vešla a rozhlížela se, ačkoli tam už byla. Najednou zahlédla video, tedy kameru, kde Matty vlastně je. Ach..ty její zaslzené oči, tolik si přála mu pomoci. Potom na ní Muffi štěkla a tím ji vlastně připomněla, kvůli čemu přišly. Molly se opět otočila k Jakeovi a zeptala se slabým hlasem: "Proč? Proč on? Proč my?" - "Copak to není jasné? Tak co jste tam dělali u těch popelnic?!" mírně na ní zakřičel. Molly se podívala na Muffi a kývala, že mu to tedy poví. "M..my...jsmee...." pořádně se nadechla "my jsme tam vyhodili jedno sledovací zařízení, co měla na sobě Muffi." vyhrkla na něj. Jake se na ní tak nějak zmateně podíval, přiblížil se k ní tak, že Molly mohla cítit jeho proudění krve. "A proč tak tajně?" Molly ho odstrčila "protože jsme nechtěli, aby nás někdo viděl" - "dobrá" podezíravě se na ni koukal. "Teď budu mluvit já!" - "Fajn" řekl otráveně. "Jak jsi dostal ten dopis mezi nehtíky u Muffi?" - "Jednoduše. Když jsme odtamtud vylezli, tak ti chvilku trvalo než sis uvědomila, že jsme vlastně u našich baráků. Za tu dobu jsem to stihnul" - "Ale p...p..počkej. Když jsem já byla mimo? Matty by tě viděl" - "jo, ale neviděl. Mezitím hlídal Gara." - "Aha..ou.. Tak mi dej Mattyho! Řekla jsem ti pravdu. Taky jsem to dělat nemusela Jakeu" - "Neboj vydám ti ho, ale ty víš, že já tě mám rád Molly" - "proč? Proč mi to teď říkáš? Mám Mattyho, to snad víš" - "ach...jistě.." podíval se na nahrávku, kde je Matty a stisknul jakési červené tlačítko. Molly myslela, že něco vybouchne, proto se skrčila k zemi. Jake se na ní podíval a zasmál se "Molly? Co to děláš?" - "Co? Myslela jsem, že něco vybouchne" - "bože Molly. A ty se divíš, že tě mám rád? Jsi sice trochu bláznivá, ale tohle mám na tobě rád." - "Fajn, tak co bylo to tlačítko?" zvědavě se zeptala, když za sebou najedou uslyšela "Molly? Jsi to ty?" Molly se otočila a běžela Mattyho obejmout, jakmile se jí dostal do náruče, omdlel z toho, jak byl slabý. Molly s velkou rychlostí běžela k sobě domů a Mattyho položila na postel. Sedla si k němu, držela ho za ruku a přála si, aby se ještě probudil.

Za pár hodin

Molly už u Mattyho usínala, šla si vzít něco k pití. Bylo to jako načasované, ale hned jak odešla do kuchyně, Matty se probudil. Slabě říkal "Molly? Haló?" Molly ho zaslechla a běžela za ním. "Jsem tady...jsem tady.." uklidňovala ho. Donesla mu pití a polévku, co ho alespoň trochu posílí. Najedl, napil se a ještě si lehnul. O chvilku později někdo zazvonil. Molly si říkala, kdo to může být?!

____________________________________________________________________

Pokračování příště :)

Krvavá láska - Únos Mattyho

12. dubna 2017 v 18:03 | Veru Kučerová |  Krvavá láska

17. díl

"Hálo?! Je tam někdo?" stále křičeli a volali. Pořád měli pocit, jakoby nahoře někdo byl - tedy ti lidé, ale přišlo jim divné, že je nikdo z nich neslyší. Hledali veškerá místa, odkud by se dalo křičet tak, aby je někdo slyšel. Během hledání Jake klepal různě na zeď, až na něco narazil. "Lidi? Něco jsem asi našel. Poslouchejte." klepal a oni poslouchali zvuky, jak se mění, když klepe z místa na jiné místo. Zkoušeli do toho opatrně nějak bouchat a sundat tapetu, ale věřte mi, kdybyste tam byli, pochopili byste, že hlasitěji to už nešlo. Smějící se
"Nemůže to být nějaké okno?" zeptala se zvědavě Molly. "Nevím Molly. Můžeš pomoct?" odpověděl otázkou Matty,
"Jasně"

Molly jim pomohla a za necelých 20 minut to měli hotový. "Není to okno." - "Jsou to dveře" řekli Jake s Mattym.
Vešli do dveří a šli podél cesty. Naštestí tam byla světla a oni mohli vidět. Jakmile se rozsvítilo, objevil se Gar. Už jim došlo, že je zamknul Gar. Gar to nebyl, řekl jim.
"Tak kdo to teda byl?" naštvaná Molly se ho odvážila zeptat. "Zlatíčko, to já nevim." - "Nejsem zlatíčko" odsekla Molly.
"Dobrá, dobrá" zvedl ruce, jakoby se chtěl vzdát a odešel s rukama nad hlavou. Všichni tři šli za ním. Jednak nevěděli kudy jít a jednak je zajímalo kudy a kam půjde Gar.

ZA PŮL HODINY

"Fuu.. já už nemůžu kluci!" - "Vydrž Molly. Musí to být blízko."
Uklidňoval ji Matty. A šli dále za Garem.
Zanedlouho zahlédli všichni světlo a mysleli si, že jsou někde v nebi. Jenomže když viděli Gara - v nebi nebyli, tam se Gar nehodí. Jedině peklo, ale tam se zas nehodí oni. Vyšli ven a Gar byl pryč! Dívali se kolem sebe, protože netušili kde jsou. Až se najednou probudil mozek Molly. "Hele! To je můj dům! Vidíš ho Muffi?" podívala se na ní. "No jo a tamhle je můj!" odpověděl Jake. "Tak půjdeme domů si odpočinout. Dnešek byl náročný a myslím, že Gar něco chystá" - "Proč?" - "Proč si to myslíš, Matty?" - "No tak! Neříkejte, že jste mu to zbaštili! Nechal nás odejít - bylo to až moc jednoduché." - "V tom s tebou musím souhlasit Matty. Má pravdu Molly. A nejspíš si jde teď pro tebe. Nebo mohl dát do Muffi nějaké sledovací zařízení. Až budete doma, pořádně ji prohlédni!" řekl ustaraně Jake. Molly jen přikývla a odešla s Mattym.
Když už byla Molly s Muffi a Mattym doma. Molly si vzala Muffi na klín a opatrně ji prohlédla. Nic neviděla, ale potom se podíval Matty. "Hele! Jake měl nejspíš pravdu. Podívej!" něco našel pod uchem. Vážně to vypadalo jako malé sledovací zařízení, které zároveň i odposlouchává. "Musíme se ho zbavit Molly" - "Ale kam?" zašeptala Molly. "To nevím, máte před barákem koše?" - "Jasně, že máme." - "Tak pojď" - "Počkej Matty. To to chceš vážně hodit do popelnice?" - "Jo kam jinam?" - "Tak jo, pojďme, ale potichu ať nás nikdo nevidí."
Vyplížili se ven k popelnicím. Mezitím byl Jake u okna a nenápadně se na ně koukal. "Co máte za lubem?" říkal si pro sebe.
Matty s Molly to vyhodili a pořádně zahrabali až dolů. Poté se vrátili do domu a Molly se objímala s Muffi dokud nebyl večer. Mezitím co Molly hladila Muffi. Něco našla mezi jejími nechtíky. Byl to opět malý papírek. "Co? Už zase? Já už nechci" řekla otráveně Molly. Zavolala na Mattyho, ale Matty se neozýval. Šla do kuchyně, ale nikde ho neviděla.
Když se podívala i po zemi, našla spoustu krve. A protože byla Molly upírka, nedokázala se udržet a musela si něco málo vzít. Přestala, když jí to přestalo chutnat. Potom už vážně hledala Mattyho, ale nikde ho neviděla. Tak si přečetla papírek. Od Gara nebyl, ale byl od Jakea. To nikdo nečekal co?

Otevřela ho a četla:

Ahoj Molly. Moc mě mrzí, jak to dopadlo. Mattyho mám já. Unesl jsem ho a vrátím ti ho, až mi řekneš, co jste včera dělali u těch popelnic.

Molly se hrubě zamyslela. Nejdříve nad tím, jak ten papírek dostal na Muffi, když ji neměl ani v ruce. Ale potom se zamyslela nad tím, zda mu to má říct či ne.

__________________________________________________________________

Tak co? :) Líbí? Nezapomeňte hlasovat v anketě. :) Přeju hezký zbytek dne..

Záchrana světa

11. dubna 2017 v 13:51 | Veru Kučerová |  Sny
Byl jeden tatínek se svou dcerou, která se ukrutně bála bouřek a měla také důvod. Pojďme se na to podívat..
Jednoho dne jela se svým tátou na jejich chatku, kde kousek od nich bydlely i její kamarádky, ale moc si s nima nepovídala.
Když si jednou vyšla ven, netušila, že budou bouřky a blesky. Jakmile začala bouřka - vyletěla a začala panikařit, poté uviděla její jednu kamarádku a pak druhou, ale kvůli bouřce nebyla ráda, že tam také jsou. Bála se, že se jim něco ošklivého stane.

Dívka tedy běžela zpět do chatky. Nemohla usnout, už byl totiž večer. Nešlo jí to, kvůli té bouřce. Zeptala se svého táty, který byl ještě vzhůru, jestli může být také vzhůru a koukat se na televizi. Samozřejmě, že souhlasil. Jakmile dívka zapnula televizi, začaly blesky a odebraly jim střechu v chatce. Dívka se začala bát mnohem víc, než se bála předtím.
Vyšla ven z chatky, aby jí to také nezasáhlo a pak objevila jednu prázdnou chatku, schovala se dovnitř. Jenomže za chvíli přišel dovnitř nějaký neznámý starý pán a vyhodil ji ven. Dívka plakala a bála se. Proto ihned běžela za svým tátou a za kamarádkama, ale ony tam bohužel nebyly. Blesky vždy zasáhly nedaleko dívky. Proto stále utíkala a bála se. Křičela o pomoc, ale nikdo ji neslyšel.

Když už její táta nemohl utíkat, tak si odpočinul, sednul si na zem. A za pár sekund ho zasáhl blesk. Dívka ho hodně oplakala a vzala ho s sebou, protože ho nemohla nechat na místě. Když už byla tak daleko, aby neviděla svou chatku.
Zahlédla své dvě kamarádky, jak si jdou pryč od chatek, jakoby nevěděly, co přesně se děje. Dívka na ně křičela, volala jejich jména, ale prostě ji doslova ignorovaly, ani se neohlédly. Dívka byla hodně smutná.

Později zjistila, že ty blesky vyvolává ona. Sice netušila jak, ale dělala to ona. Proto si řekla, že se nechá zasáhnout, aby to neublížilo někomu dalšímu.
Jakmile ji to zasáhlo, všechny hromy, blesky, prostě bouřka skončila a vylezlo sluníčko...

Hned jak vylezlo sluníčko. Nějakým způsobem se její táta probudil v její náruči, ale dívka se už bohužel neprobudila.
Proto napsala svému tátovi dopis o tom, že zachránila zbytek světa a že jí to mrzí.

____________________________________________________

Můj další sen, který se mi zdál včera. Je to takový zkrácený příběh na 15 minut :D

Krvavá láska - Nalezení Muffi

9. dubna 2017 v 18:44 | Veru Kučerová |  Krvavá láska

16. díl

"No jo. Tak pojďme hledat. Ať to najdeme rychle. Molly ty jdi támhle. Jakeu tam a já budu tady." rozhodl Matty. Molly s Jakem se na něj podívali. "No co je? Šup šup šup!" - "Oukej" řekl Jake.

O HODINU POZDĚJI

Matty už prohledal skoro celé své místo. Jake totéž, ale Molly už chyběly jen květináče a že jich neměla málo.
"Heej kluci, pomůžete mi?" - "Jo jasně" Molly chtěla pomoct se zvedáním těch květináčů. No co? Pod nějakým květináčem to také může být. Gar je chytrý, ale oni také. Sám to řekl, ti tři jsou mimořádní.

Po zvednutí asi šestého květináče to konečně našli. Byl to mrňavý papírek, který byl přeložený. Rozložili ho a vyklubal se z něho velký A4kový papír. Matty začal číst a už už otvíral pusu, Jake dal svou ruku na jeho pusu a vykřikl "proč musíš vždycky číst ty? Taky chci někdy číst!" - "Panebože, to snad nemyslíš vážně!?" odpověděl Matty. Molly nechtěla poslouchat jejich hádky a tak to vytrhla Mattymu z ruky "tak budu číst já a nehádejte se."

Ahoj, ahoj. Tady Gar. Mám tu pro vás hádanku. Snad i s pomocí hádanky tu vaši Muffi najdete..
No tak tedy tu je:

Tam, kde vítr nefouká a slunce nenakoukne po celý rok, tam kde temnoty je domov, tam se skrývá Muffi.
Mnoho štěstí. Gar.

"Vážně si nedělal srandu, když řekl hádanka." Matty s Molly se na Jakea podívali. "Co je?" - "Nezlehčuj to, prosím" požádala ho Molly. "Tam, kde vítr nefouká a slunce nenakoukne po celý rok, tam kde temnoty je domov, tam se skrývá Muffi.. Kde to jen může být?" přemýšlí Molly. - "Řekl bych, že někde, kde nebudou okna." - "Fakt jo? A napadá tě nějaké místo, kde by to mohlo být?" - "Počkeej Matty, neblbni. Přece nemůžu hned jen tak vědět, kde to může být. To se musí pořádně promyslet." - "Dost! Kluci, když nám Gar ukazoval to živé video z místa, kde Muffi je. Nepřišlo vám to nějak povědomé?" - "Ne, mě teda ne." - "Mě taky ne. Molly, ty si něco myslíš?" - "Ne, Matty. Jenom mě napadlo, co když to ani není někde venku. Nejdřív jsem myslela, že je někde venku schovaná, ale co když není venku? Co když je v nějakém místě, kde je jenom tma. 'Tam, kde vítr nefouká a slunce nenakoukne po celý rok', podle mě znázorňuje to, že tam není okno a 'kde temnoty je domov', tak tam musí být tma a žádné světlo, ne?" - "Já nevím Molly. Je možné, že máš pravdu, ale také, že se pleteš." - "Matty, nech toho! Jde tu o moji Muffi" - "Fajn, jak chceš!" odpověděl.

"Jakeu, může to být sklep?" Jake se podíval na Mattyho a odpověděl "no, svým způsobem to nějaký sklep být může. Ale Molly, řekni mi. Jak chceš najít sklep, kde je Muffi, když těch sklepů tu může být milion." - "To je pravda, Matty? Nezlob se. Ty znáš Gara z nás nejlépe. Nevíš, kde by se mohl ukrývat?" - "Něco tuším, ale nevím to jistě. Je tu takové malé tajné místo, kam jsem často chodil se svým dědečkem. Tam nám ještě zůstal náš tajný bunkr. Může být tam dole. Bunkr nám vede do dvou domků ve kterých nějaké ty sklepy jsou. Akorát se musíme trefit do toho správného domku."
"Co bysme bez tebe dělali?" - "To nevím, tak pojďme. Vezmu auto."

O PŮL HODINY POZDĚJI

"Tak kde to je? Už tam budem?" - "Ano Molly. Budem tam. Vidíš tamhle to místo?" - "Jo?!" - "Tak to je ono." - "Jůů"
"Matty a Jake se na ní usmáli." Když už byli uvnitř bunkru, řekl Matty: "tak jo. Půjdeme rovně a pak doprava." - "Dobře" - "OK"
Matty, Jake a Molly už jsou v 1. domku a jdou do toho sklepa. "Nic tu není, kluci." řekla Molly smutně.
Proto se ihned otočili a vyrazili do druhého domku, ale zjistili, že tam někdo už bydlí. Museli se do sklepa proplížit. Naštěstí byl večer a všichni spali.
"Matty! Tady jsou nějaké tajné dveře." pošeptala Molly. "Dobře, Molly. Potichu je otevři." Vyrazila dveře 'bummm' - "Molly!! Říkal jsem potichu! Tak teď buďte všichni zticha a poslouchejte jestli sem někdo nejde"
Poslouchali, poslouchali a Jake nikoho neslyšel. "Dobře nikdo nejde" - "Pššt, někoho slyším" - "Já taky. Všichni se někam schovejte!"
Ukryli se na místo, kde je snad nikdo hledat nebude, ale nikdo do sklepa ani nepřišel. Jenom ti lidé byli vzhůru a nahoře chodili sem a tam.

O ČTVRT HODINY POZDĚJI

"Dobře, nikdo sem nejde a ani nepřijde. Můžem už vylézt?" zeptal se Jake. "Jo, fajn" A Molly hned běžela ke dveřím, které vyrazila a hledala Muffi. Jenomže ji nikde neviděla a začala být více smutná. "Ach Muffi" plakala.
Když najednou zaslechla takový kňučící zvuk. Skoro u sebe. Utřela si slzy a hledala. "Kluci? Slyšeli jste to taky?" - "Jo, slyšeli." - "jo"
Hledala v každém rohu, ale nikde nic neviděla, ale pak zahlédla krabici, která se klepe a nahoře jsou malé dirky. Ihned si ji vzala a otevřela. Vyskočila z ní Muffi a Molly ji s velkou radostí obejmula a už ji nechtěla pustit. Jenže měli jiný problém. Někdo je z ničeho nic v tom sklepě zamknul a oni se neměli kudy dostat ven.
"Haló?? Pusťte nás ven! Pusťte nás ven!" křičeli, ale nikdo je bohužel neslyšel.

____________________________________________________________

Tak další díl je tu! Bylo to docela dost práce napsat to, ale dala jsem to! :D Nevím kdy bude další díl, ale nenechám věrné čtenáře čekat. Přeju hezký zbytek dne.

Krvavá láska - Hádanka

11. ledna 2017 v 12:28 | Veru Kučerová |  Krvavá láska

15. díl

Ahoj, tak jak to šlo s panem Morisem? 6. lísteček najdete v domě Molly. Možná si říkáte, že je to moc jednoduché, ale není. Uvidíte. Takže hodně štěstí. Gar.

"Ehm.. Matty? Takže další papírek je u mě doma?" - "Ano je." - "Haloo, nezapomněli jste na mě?" Zavolal na ně Jake. "Jistěže ne. Půjdeš s náma." řekla Molly. "Dobře.." - "Tak jdeme, nemůžeme se zdržovat. Gar jenom napsal, že je to v Mollyiným domě. A všichni víme, že její dům je velký. Tak šup."
ZA DVĚ HODINY
"Ah.. kluci! Ten lísteček nikdy nenajdeme." řekla Molly. Jenže oni teprve přišli a nehledali uplně všude a už vůbec netušili, že na ně ve sklepě čeká překvápko. Ne! Muffi to není, bohužel!
"Tak jdeme dál hledat, ne? Vždyť jsme před chvílí přišli a neprohledali jsme ještě všechno." - "Konečně jsi řekl něco užitečnýho, Jakeu." řekl nabručeně Matty. Tak šli všichni hledat. Když šla Molly hledat do jejího pokoje, ostatní se rozdělili po domě. Tudíž Matty šel do koupelny hledat a Jake šel hledat nedaleko sklepa. Nic nenašli. Než se Jake dostal ke sklepu, tak ho Matty s Molly doběhli a šli tam společně. "Tohle je jediné místo, kde jsme ještě nebyli." - "Oo tak jdeme.." Byla nadšená Molly.
Než Jake otevřel dveře. Dveře se otevřely samy a v nich stál....
"Gar!" řekla Molly a aby se ještě ujistila, naklonila se k Mattymu a zeptala se ho "je to Gar, že jo?" - "Jo je.." Usmál se na ní. Všichni se připravili do boje proti Garovi. Gar to ale poznal, věděl, že jsou naštvaní kvůli Muffi. "No ták. Není třeba proti sobě bojovat..." Molly mu skočila do řeči.. "když jsi mi sebral Muffi?" - "To jsem říct zrovna nechtěl, ale mám tu živé video z místa, kde je Muffi ukrytá, když na mě budete hodní. Ukážu vám, že je aspoň živá. Ne, opravdu ji nehodlám zabít." - "Tak na co jí potřebuješ? Na co bys jí vůbec chtěl?" řekla Molly smutně a začaly jí téct mini-slzy. "Ale nebreč, Molly.. Muffi se ti hned vrátí, jen co doděláte tento úkol s lístečky, ale proto jsme nepřišel. Já jsem to překvápko ve sklepě. Možná si říkáte proč? Ale důvod je prostý, protože já mám váš 6. lísteček a jen tak ho nezískáte. Musíte uhádnout hádanku. " - "Promiň, ale... proč zrovna hádanku?? Nemáme na hry náladu." řekl Matty. "Protože vy tři jste mimořádní. Jste velice dobrý tým. Vy už na to nějak přijdete, vím to. Otočte se zády a já vám tu někde ten lísteček i s hádankou schovám. Hm Hm Hmm. Ták můžete.." Molly se otočila jako první. "Je pryč!"
-------------------------------------------------------
Pokračování příště :) pardon jestli je to krátké, ale celé jsem to psala ve škole na informatice. Kousek minulou hodinu a kousek dneska. Daší díl budu zase psát až budu mít volno na informatice. Normálně moc toho volna nemám :/

Černá díra

2. prosince 2016 v 17:36 | Veru Kučerová |  Sny

Žila byla, jedna malá holčička jménem Lila, která absolutně netušila, co je zač. Neskutečně rychle rostla, že to všem přišlo divné. Ale to, že tak rychle rostla, nemělo s tím, co ona je, vůbec nic společného. Když Lile bylo 15 let, objevilo se v ní něco, co nikdo nečekal a ani by ho to nenapadlo...

Jakmile Lile bylo 15 let. V jejím městě se objevila tzv. černá díra, ale nebyla to TA černá díra. Byla o něco jiná. Lila byla ta, která způsobovala tu 'černou díru'. Po několika měsících na to přišla, ale také přišla na to, že to může ovládat. Kdy se černá díra objeví, kdy zmizí a jiné další úžasné věci. Jenže Lile trvalo lety, než se to naučila ovládat. Trénovala na dálku z oken svého pokoje. V tu chvíli, kdy to zrovna zkoušela. Na tom místě projel autobus s hodně lidmi, ale Lila ještě nevěděla, co přesně ta černá díra dělá a navíc si autobusu nevšimla. Proto trénovala dál. Když se černá díra objevila a autobus byl skoro u ní. Lila stále držela ruce nahoře, aby se jí snažila udržet co nejdéle, jenomže černá díra byla pořád větší a větší. Autobus byl už u ní, ale místo toho, aby třeba spadl do díry nebo normálně projel. Černá díra ten autobus totálně odstrčila a s ním i lidi co byli uvnitř. Lila se toho polekala a tak ruce odtrhla dolů. Černá díra zmizela, ale autobus byl nakloněný k zemi. Lidi museli lézt okny. Polovina lidí byli od krve, ale zbytek byl dá se říct v pořádku.

Lila se na autobus vyděšeně dívala. A protože už byl večer, šla spát. Noc byla klidná do té doby než se jí zdál nějaký strašidelný sen. Černá díra se objevila uprostřed města a zavinila tolik bouraček, že se to nedalo spočítat. Lila se ráno kolem třetí hodiny probudila, podívala se z oken a viděla tam několik blikajících aut, které jsou buď převrácené nebo normální, ale nabourané. Říkala si, co se stalo? Když v tom zaslechla ostatní spolubydlící, že se znovu objevila 'černá díra'. Lila přišla na to, že to bylo ze snu, který večer měla.
Zlobila se na sebe, protože chtěla lidi chránit a ne jim ubližovat. Tak na sebe přitvrdila a řekla si, že každý den bude trénovat na bezpečném místě. kde nikdo nejezdí ani nechodí. Za pár měsíců se to naučila ovládat, i když měla ještě malé nedostatky. Lila trénovala až moc, byla vyčerpaná. Lehla si a odpočívala. Lila se konečně mohla pochválit, za to, že odvedla skvělou práci. Ale černá díra se objevovala stále víc a víc, jako by se objevil někdo další, kdo měl stejné schopnosti jako Lila. Lila chtěla kvůli černé díře odjet z jejího města, jenže černá díra bohužel nikoho nepustila. Proto se Lila vydala na pátrání za někým, kdo by mohl tyto schopnosti mít. Nikoho nenašla.

Přes další noc se černá díra změnila v něco, co uškodí i Lile. Černá díra tentokrát i brala vše, co by se jí dostalo nejblíže. Tak všichni z města zůstali schovaní ve svých domech. Žili s tím. že se u nich objevuje černá díra a že nikdo nemůže odejít a odjet. Když jednoho dne Lila úplně zapomněla na černou díru a vydala se ven. Černá díra se zrovna v tu chvíli otevírala...
Vcuclo ji to! Jakmile to Lilu vzalo, už ji nikdo nikdy neviděl a stejně tak i černou díru.

___________________________________________________

Tak tohle se mi zdálo :D Vím, mám divný sny...

Krvavá láska - Kabát s papírkem

26. října 2016 v 20:28 | Veru Kučerová |  Krvavá láska

14.díl

"Co tu děláte! Potřebujete něco?" řekl Pan Moris. "Ne. My jsme přišli najít..." poté Matty Molly přerušil a šťouchl do ní, aby neprozradila účel toho, proč tam vlastně přišli. "Co je?" zeptala se. "Neprozraď to!" pošeptal jí. "No jo.. My jsme přišli na návštěvu, abychom vás lépe poznali.." řekla Molly. "Dobrá tedy. Smíte jít dál." pozval je Moris. Jakmile vstoupila Molly. Podíval se na ní, jakoby jí chtěl zabít. Molly si v hlavě říká: "že by nám Gar zapomněl napsat, že Moris upíry a vlkodlaky nesnáší?"

Chvilku se na něj koukala a když k ní přišel Matty, tak se Moris otočil a zmateně řekl: "no tak se posaďte, ne?" Molly se šla posadit na křeslo, Matty vedle ní a Jake tam jen tak stál. "No tak Jaku, sedni si." řekl Moris. "Jak znáte moje jméno?" - "Gar se o tobě zmínil.." - "A co říkal?" - "Omlovám se vám, ale říci to nemůžu. Gar mi vyhrožoval, že pokud jenom pohnu jazykem, tak mi ho uřízne. Pardon lidi." - "To je v pohodě." Najednou se nečekaně zeptala Molly: "No a....chodíte někdy ven?" - "Ano, chodím. Nejčastěji, když mi je třeba zima nebo když je u mě na návštěvě nějaké děvče." Všichni se na sebe hned podívali a usmáli se. Chviličku si spolu s panem Morisem bezvýznamně povídali a zároveň hledali kabát ve kterém mají papírek, který nutně potřebují. "Em...pane? Půjdeme ven? Je mi strašné horko." - "Hohoho....ale jistě slečno...?" - "Jsem Molly :)" - "Oh...jistě, slečno Molly."

Šli ven a pan Moris si vzal svůj kabát. Jakmile vyšli, Jake celou dobu šel vedle Morise a objal ho rukou kolem ramen. "Pane? Mohl bych se podívat na váš úžasný kabát?" řekl Jake. - "Ale proč?" - "Chlape, chci se jen podívat.." - "No dobrá. Tu máš." Pan Moris si sundal svůj hnědý, kožený kabát a položil ho do Jakeových rukou. "No páni. Pane, máte ho tak hladký." Nenápadně sahal po kabátu a pak, když se Moris nedíval, z kapsy vytáhl papírek. Ukázal ho na Molly a Mattyho a hned se snažili odejít. "No tak Pane, už je pozdě. Měli bychom jít domů." - "No dobře. Přijďte zas." Jake vrátil kabát. Doprovodili Pana Morise domů a šli nazpátek do svých domovů.

Všichni si sedli těsně před jejich baráky na lavičku, vytáhli papírek a Matty četl:

___________________________________________________

Doufám, že se líbil nový díl :) I když dlouho nevyšel... Tak si ho užijte a přeju hezký zbytek dne... :)

Krvavá láska - pan Moris

28. září 2016 v 10:50 | Veru Kučerová |  Krvavá láska

13. díl

Otevřeli papírek a spolu četli:

Dobrý den! Smějící se Snad vám nemusím připomínat kolikátý papírek už máte, ne? Vy si je přeci necháváte a můžete je spočítat.
Nu, další papírek najdete u pana Morise, který však ví, kdo jste a co jste zač, proto potřebujete na tento úkol člověka. A když jste samozřejmě tak dobří přátelé s Jakem, tak budete s ním.
Papírek najdete na velmi neobvyklém místě. V kabátu pana Morise. Ten kabát nikdy nesundá a pořád ho nosí u sebe, ale vy si však poradíte. Hodně štěstí. Gar

"No to snad nemyslí vážně, ne? Zase ten člověk?" Zlobil se Matty. "Tentokrát to zvládneme bez něj!" Pokračoval. "Matty?" Řekla Molly a Matty ji ještě přerušil: "Ne! Neříkej to! Vím co mi chceš říct, že má Gar pravdu, že pan Moris opravdu ví, co jsme zač a že Jakea vážně potřebujem. Opovaž se to říkat Molly!" - "Právě jsi mi to shrnul. Ale o to nejde. Podívej tamhle, Jake někam odjíždí, musíme ho dohonit." - "Vážně" - "Matty?" - "No tak jo.."

Za chvilku byli oba venku a běželi za Jakem. "Jakeu? Jakeu!" - "Molly. Co tu děláš?" - "Kam jedeš?" - "Já? Nikam nejedu lidi. Jenom posílám některé svoje věci pryč." - "Aha" - "proč tě to tak zajímá? Tvůj kluk mě nesnáší" - "Není to tak, že by tě nesnášel.." Když v tom jí Matty přerušil: "Je to tak!" Molly se na Mattyho otočila a zašeptala na něj: "Můžeš trochu spolupracovat prosím?" Pak se zase Molly otočila k Jakeovi a spolu si povídali. Za tu dobu stihla Jakea přemluvit, aby jim pomohl s tím úkolem.
"A kdy se chystáte provést ten váš úkol?" - "Už zítra" odpověděl mu Matty. "Dobře.. A mám si něco připravit? Co si mám vzít s sebou?" - "Nic si neber, Jakeu. Jenom sebe. Stačí abys byl sám sebou, nic víc" řekla Molly a odešla zpátky k sobě domů spolu s Mattym. Odemkla dveře. Spolu si sedli na gauč. I když bylo brzy, Molly během pár minut usnula..

DRUHÝ DEN

Je ráno a Molly se probrala s Mattym nastejno. Zaběhli do lesa a sehnali si snídani. Potom zazvonili na Jakea. Jake otevřel a že byl tak natěšený. Byl připraven. Hned vyrazili. Pan Moris bydlel dál, než to vypadalo. Ulice Fifth Street.
Číslo domu nevěděli, ale domů tam bylo málo. Viděli jak pan Moris vypadal, to jim stačilo na to, aby ho našli.

Ale hledali vážně moc dlouho. Po dvou hodinách ho zahalédli na balkoně. "Třetí patro!" - "To vidíme taky, Jakeu." - "Jo, já vím."
Šli po schodech do třetího patra. Hledali dveře, když v tom našli jedny povědomé dveře, koukly na jméno na dveřích. Na dveřích bylo napsáno Morisovi. Chvíli se všichni hádali, kdo zaklepe, ale pan Moris je slyšel až v koupelně, byli tak hlasitý, že šel otevřít on. Otevřel dveře a řekl..

______________________________________________________

Tak co? :) Líbilo? Pokračování příště..

Děkuju!! :)

28. září 2016 v 9:42 | Veru Kučerová
Ahoj :) jak už víte, jsem Veru Kučerová. Tohle vážně není žádný příběh, ale skutečnost. Jelikož jsem si všimla, že na blogu mi blbne to počítadlo na návštěvy. A můj velice blízký člověk (táta) :) mi řekl, že mu na blogu blbne také. A tak jsem přemýšlela, zda si mám založit nový blog. Znám pár stránek, kde se dá založit.. Třeba na webnode nebo simplesite. Na simplesite má moje kamarádka blog.

Ale pak jsem se zase rozmyslela, protože kdybych si založila nový blog. Musela bych všechno dělat znovu a tady na tom blogu se mi moc líbí a jsem tu celkem spokojená. Takže zůstávám. A nezajímám se už o tabulku. Vy všichni, co tu jste, jste mi pomohli překonat to, to všechno. Hlavně děkuju svojí kamarádce Nikče, která mi při nejhorších chvilkách pomohla! Jsem jí moc vděčná. Poděkovala jsem jí i ve videu na Ytb (Veru Kučerová) a budu jí děkovat dokud budu chtít :)
Děkuju Niky!! Doufám, že tohle zrovna čteš :D

A zároveň bych chtěla zase udělat to, co jsem před tím dělala. Že mi někdo napíše stručně nějaké téma na příběh a já to napíšu a dolů pod příběh napíšu od koho bylo téma :) Nápady můžete psát sem do komentářů, na facebooku, na můj e-mail, (weu(tečka)kucerova(zavináč)seznam.cz) ale je dost malá pravděpodobnost, že si to přečtu, páč na můj e-mail chodím strašně málokdy. Ale určo si někdy všimnu :D No a nezbývá nic víc, než vám popřát hezký zbytek dne :)

Další články


Kam dál